Mince Alexandra III. Velikého z Amfipole
Mince Alexandra III. Velikého z Amfipole pocházejí z makedonské mincovny, kterou katalog M. J. Price řadí na první místo Alexandrových ražeb. Jde hlavně o stříbrné tetradrachmy s Héraklem v lví kůži a trůnícím Diem; Amfipolis je razila za Alexandrova života i desítky let po jeho smrti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Ovládací prvky výpisu
Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) byl makedonský král, který dobyl Perskou říši a dotáhl svá tažení až do Indie. Amfipolis na řece Strymón založili Athéňané roku 437 př. n. l.; roku 357 př. n. l. ji dobyl Alexandrův otec Filip II. a místní měnu nahradil makedonskou. Za Alexandra byla důležitou námořní základnou a právě zde se roku 335 př. n. l. shromažďovalo vojsko a loďstvo před tažením do Asie.
Katalog Martina Price, základní dílo o Alexandrových ražbách, začíná právě Amfipolí. Za Alexandrova života tu vznikaly stříbrné tetradrachmy, didrachmy, drachmy a drobné nominály i bronzové mince. Tetradrachma nese na líci hlavu mladého Hérakla v lví kůži a na rubu Dia sedícího na trůnu s orlem na ruce a žezlem, s opisem ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ. Jednotlivé emise odlišují drobné symboly a monogramy v poli.
Po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. Amfipolis jeho typ nepřestala razit. Katalog vede posmrtné tetradrachmy se jménem Alexandra až do let kolem 280–270 př. n. l. a v tomto období i zlaté statéry. Ve městě byla roku 311 př. n. l. zavražděna Alexandrova manželka Roxana a jeho syn Alexandr IV.
