Mince Alexandra Severa
Mince Alexandra Severa pocházejí z let 222–235, kdy poslední císař ze severovské dynastie vládl pod vlivem babičky a matky. Základní stříbrnou mincí byl denár, jehož ryzost císař nejprve snížil a od roku 229 opět zvyšoval; vedle něj se razily sesterce, asy a aurei, převážně v Římě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Alexander Severus (208–235), původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, se narodil 1. října 208 v Arce v dnešním Libanonu. Otec Gessius Marcianus byl prokurátorem, matka Iulia Mamaea pocházela z kněžského rodu v syrské Emese a byla neteří císařovny Iulie Domny. Roku 221 jej bratranec Heliogabalus pod tlakem babičky Iulie Maesy jmenoval caesarem.
Když vojáci 11. března 222 Heliogabala zabili, převzal třináctiletý Alexander vládu, skutečnou moc však držely babička a po její smrti kolem roku 224 matka Mamaea. Vláda hledala dobré vztahy se senátem, ale neměla pevnou oporu v armádě; pretoriáni před zraky císaře ubili prefekta, právníka Ulpiana. Sňatek s Orbianou roku 225 skončil po dvou letech jejím vyhnáním.
Roku 230 nebo 231 vpadli do římské Mezopotámie Peršané nově vzniklé sásánovské říše. Alexander proti nim roku 232 vytáhl se třemi armádami, ale tažení skončilo bez rozhodnutí. Když pak Alamani pustošili hranici na Rýně, pokusil se s nimi vyjednávat o míru za tribut. Rozhořčení vojáci provolali císařem důstojníka Maximina a Alexandra i s matkou zabili u Mohuče v únoru nebo březnu 235. Tím skončila dynastie Severovců.
Na počátku vlády císař snížil ryzost denáru z 46,5 na 43 procent stříbra, v letech 229 a 230 ji však opět zvýšil až na 50,5 procenta. Katalog RIC zná pro něj přes osm set typů, nejvíce denárů, sesterců a asů, téměř všechny z Říma, menší část z Antiochie. Tažení proti Peršanům nechal oslavit i na mincích.





