Mince Anastasia I. z Konstantinopole
Mince Anastasia I. z Konstantinopole pocházejí z let 491–518 a vznikly v hlavní mincovně východořímské říše. Patří sem hlavně zlaté solidy ražené po 72 kusech z římské libry se značkou CONOB, s císařem v přilbě a zbroji na líci a s Viktorií držící dlouhý kříž a opisem VICTORIA AVGGG na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý solidus císaře Maurikia, ražený v Konstantinopoli v letech 583/84–602. Líc zachycuje čelní císařskou bustu s křížem na globu, rub okřídlenou postavu stojícího anděla s...
Ovládací prvky výpisu
Anastasius I. (asi 430–518) pocházel z Dyrrachia, dnešního Drače, a vládl jako východořímský císař od 11. dubna 491 do své smrti 9. července 518. Jeho vláda je známá finančními reformami: roku 498 zrušil neoblíbenou daň chrysargyron, kterou platili obchodníci, a obnovil měnovou soustavu, jež se v polovině 5. století částečně zhroutila.
Zlato tvořily solidus a jeho díly semissis a tremissis. Solidus se razil po 72 kusech z římské libry, takže vážil asi 4,5 g, a solidy z Konstantinopole nesou v úseku značku CONOB. Na líci je císař v přilbě a zbroji s kopím a štítem, na rubu Viktorie s dlouhým křížem a opis VICTORIA AVGGG.
V mědi postavila reforma z roku 498 soustavu na velkém follisu v hodnotě 40 nummů, jehož hodnotu udávalo řecké číslo M, a na jeho dílech. Anastasius zanechal státní pokladně zásobu 320 000 liber zlata, tedy asi 23 milionů solidů.
