Mince Anastasia I.
Mince Anastasia I. pocházejí z let 491–518, kdy východořímské říši vládl úředník povýšený na císaře. Roku 498 obnovil rozvrácenou měnu: vedle zlatého solidu a jeho polovin a třetin zavedl velký měděný follis za 40 nummů. Nástupcům zanechal státní pokladnu s 23 miliony zlatých solidů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Anastasius I. (asi 430–518), zvaný Dikoros, se narodil v Dyrrachiu, dnešním Drači, v ilyrsko-římské rodině. Přízvisko „dvouzřítelnicový“ dostal podle očí různé barvy. Sloužil u dvora jako silentiarius. Po smrti císaře Zénóna roku 491 si ho vdova Ariadna vybrala za nástupce a 11. dubna 491 nastoupil na trůn ve věku asi šedesáti let; 20. května se s Ariadnou oženil.
Hned zkraje vlády musel v isaurské válce (492–497) potlačit povstání stoupenců Zénónova bratra Longina. V letech 502–505 vedl válku s perskou Sásánovskou říší, po níž dal postavit pevnost Dara, a na ochranu Konstantinopole před nájezdy Bulharů vybudoval Anastasiovu zeď od Marmarského po Černé moře. Jako stoupenec monofyzitismu vyvolal náboženské nepokoje a povstání vojevůdce Vitaliana.
Doma proslul hospodárností. Daně a platby státu převáděl ze zboží na peníze a roku 498 zrušil nenáviděnou daň chrysargyron z obchodu a řemesel. Při své smrti 9. července 518 v Konstantinopoli zanechal ve státní pokladně 23 milionů solidů, asi 320 000 liber zlata. Nástupcem se stal velitel palácové stráže Justinus.
Měnová soustava, která se v polovině 5. století zčásti zhroutila, dostala roku 498 nový řád. Ve zlatě se razil solidus, jeho polovina semissis a třetina tremissis; solidus si od Konstantinových časů držel váhu asi 4,5 g, 72 kusů z římské libry. V mědi zavedl Anastasius pět nominálů od velkého follisu v hodnotě 40 nummů po samotný nummus. Jeho solidy se našly až v Číně.





