Mince Anny Ivanovny
Mince Anny Ivanovny pocházejí z let 1730–1740, kdy Rusku vládla neteř Petra Velikého, předtím dvacet let vévodkyně kuronská. Stříbrný rubl s jejím portrétem a carskou orlicí navazoval na Petrovu reformu z roku 1704, která z rublu udělala první desítkovou měnu na světě se sto kopějkami.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný rubl z roku 1733 s portrétem carevny Anny Ivanovny představuje vrchol raného imperiálního mincovnictví a autentické svědectví o ruské monarchii 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Anna Ivanovna (1693–1740) se narodila 7. února 1693 v Moskvě jako dcera cara Ivana V. a Praskovji Saltykovové; jejím strýcem byl Petr Veliký. Roku 1710 ji Petr provdal za kuronského vévodu Fridricha Viléma Kettlera, který však v lednu 1711 zemřel. Anna se usadila v Mitavě, dnešní Jelgavě, a téměř dvacet let spravovala Kuronsko a Zemgalsko; znovu se už nevdala.
Po smrti bezdětného Petra II. ji roku 1730 Nejvyšší tajná rada zvolila carevnou v naději, že ji omezí podepsanými „kondicemi“. Anna je však brzy po příjezdu do Moskvy odvolala, radu rozpustila a vládla jako samoděržavná panovnice. Velký vliv měl její oblíbenec Ernst Johann Biron, podle něhož se době říká bironovština, a na vysoké úřady dosazovala hlavně baltské Němce. Podporovala Akademii věd a roku 1738 vznikla v Petrohradě první ruská baletní škola.
Rusko se za její vlády zapojilo do války o polské dědictví (1733–1735) a do války s Osmanskou říší (1735–1739), která přinesla jen Azov. Anna zemřela 28. října 1740 v Petrohradě a carem se stal dvouměsíční Ivan VI.
Ruské mincovnictví stálo za Anny na reformě Petra Velikého z roku 1704. Ta zavedla stříbrný rubl o váze asi 28 g, tedy velikosti tolaru, a rozdělila jej na sto kopějek; rubl se tak stal první desítkovou měnou na světě. Obsah stříbra v rublu se během 18. století měnil. Moskevská Kadašovská mincovna, která rubly razila od roku 1704, byla zrušena roku 1737.
