Mince Antonina Pia
Antoninus Pius (86–161) byl římský císař v letech 138–161 a adoptivní nástupce Hadriána. Pocházel ze senátorské rodiny a před nástupem spravoval provincii Asia. Jeho manželkou byla Faustina starší. Po jeho smrti převzali vládu adoptovaní synové Marcus Aurelius a Lucius Verus.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Antoninus Pius (86–161) se narodil 19. září 86 v Lanuviu. Pocházel ze zámožné senátorské rodiny s kořeny v jižní Galii. Jeho otec zemřel v dětství a na jeho výchově se podíleli prarodiče. Prošel běžnými úřady římské aristokracie, vykonával konzulát a za Hadriána spravoval provincii Asia.
Jeho manželkou byla Faustina starší. Roku 138 jej Hadrián adoptoval a svěřil mu nástupnictví s podmínkou, aby sám adoptoval Marka Aurelia a Lucia Vera. Po Hadriánově smrti téhož roku se Antoninus stal císařem. Prosadil před senátem zbožštění svého předchůdce; s tím bývá spojováno jeho přízvisko Pius.
Jako císař zůstal v Itálii a říši spravoval prostřednictvím místodržitelů. V Británii jeho vojevůdci posunuli hranici na sever a vybudovali Antoninův val. Na dalších hranicích vojsko řešilo místní konflikty; dlouhou vládu proto nelze označit za úplnou nepřítomnost válek.
Věnoval se právním a správním otázkám, podporoval veřejné stavby a pomoc obcím po živelných pohromách. Po Faustinově smrti roku 140 byly zavedeny pocty císařovně a na Foru Romanu vznikl její chrám. Jejich dcera Faustina mladší se roku 145 provdala za Marka Aurelia.
Císař vládl až do března 161, kdy zemřel v Loriu poblíž Říma ve věku čtyřiasedmdesáti let. Marcus Aurelius a Lucius Verus poté převzali císařskou hodnost společně. Adopční uspořádání zavedené za Hadriána tak zajistilo předání moci další generaci.
Pomoc postiženým městům zahrnovala následky požárů, záplav i zemětřesení. Antoninus dokončoval také stavby zahájené Hadriánem, včetně jeho mauzolea u Tibery. V právních otázkách podporoval další práci císařských rádců; řešily se rodinné a dědické vztahy i zacházení s otroky.





