Mince Arcadia
Mince Arcadia pocházejí z let 383–408, nejprve z doby, kdy byl spolucísařem svého otce Theodosia I., a od roku 395 z jeho samostatné vlády nad východní částí římské říše. Patří k nim zlaté solidy a jejich díly, stříbrné silikvy a především drobné bronzové mince z mincoven od Konstantinopole po Alexandrii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Arcadius (asi 377–408) se narodil v Hispánii jako nejstarší syn Theodosia I. a Aelie Flaccilly. Otec jej 19. ledna 383 prohlásil augustem a spoluvládcem; vychovávali jej řečník Themistios a mnich Arsenios. Po otcově smrti 17. ledna 395 převzal vládu nad východem, zatímco mladší bratr Honorius vládl na západě. Obě poloviny říše se už nikdy fakticky nesjednotily, a proto bývá Arcadius označován za prvního byzantského císaře.
Mladý císař byl po celou dobu závislý na svých rádcích. Pretoriánského prefekta Rufina zabili v listopadu 395 gótští vojáci a moc převzal eunuch Eutropius, který už v dubnu téhož roku zprostředkoval Arcadiův sňatek s Aelií Eudoxií. Eutropius padl roku 399 a vojevůdce Gainas, který se po něm zmocnil vlivu, musel po povstání obyvatel Konstantinopole v roce 400 z města odejít. Spor císařovny s konstantinopolským biskupem Janem Zlatoústým skončil v červnu 404 jeho vyhnáním.
Po Eudoxiině smrti na podzim 404 řídil stát pretoriánský prefekt Anthemius, za něhož se poměry na východě uklidnily. Arcadius zemřel 1. května 408 a nástupcem se stal jeho sedmiletý syn Theodosius II. Pohřben byl v porfyrovém sarkofágu v konstantinopolském chrámu svatých apoštolů.
Mince s Arcadiovým jménem razily od roku 383 mincovny celé říše od Lugduna a Říma po Antiochii a Alexandrii, po roce 395 hlavně východní mincovny Konstantinopol, Thessalonika, Hérakleia, Kyzikos, Nikomédie, Antiochie a Alexandrie. Zlatou oporou měny byl solidus, ražený od Konstantina Velikého po 72 kusech z římské libry, tedy asi 4,5 gramu, s díly semissis a tremissis. Nejběžnější jsou drobné bronzové mince, které numismatici kvůli nejistým dobovým názvům označují podle velikosti AE2 až AE4.
