Mince Arcadia
Arcadius (377–408) byl prvním panovníkem trvale rozdělené východořímské říše a vládl v letech 395 až 408. Starší syn Theodosia I. se nikdy nestal samostatným politikem a o chod státu se přetahovali jeho dvořané, vojevůdci i císařovna Eudoxie. Vládl třináct let.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Arcadius (377–408) se narodil ve španělské části říše jako starší syn vojevůdce Theodosia, pozdějšího císaře Theodosia I. Otec ho už v šesti letech nechal provolat spoluvládcem, takže vyrůstal obklopen dvorním ceremoniálem. Vzdělání mu poskytl slavný rétor Themistios, mezi současníky si však chlapec nikdy nezískal pověst silné osobnosti.
Když roku 395 Theodosius I. zemřel, byla říše rozdělena mezi jeho dva syny. Arcadiovi připadl bohatší východ s Konstantinopolí, zatímco mladší Honorius dostal západ. Toto rozdělení se ukázalo jako trvalé a obě poloviny se už nikdy nespojily pod jednou vládou.
Osmnáctiletý císař se od počátku ocitl ve stínu svých rádců. Nejprve za něj rozhodoval pretoriánský prefekt Rufinus, po jeho násilné smrti převzal vliv dvorní eunuch Eutropius. Oba využívali blízkosti k panovníkovi k hromadění majetku a k odstraňování soupeřů.
Zvláštní postavení získala Arcadiova manželka Aelia Eudoxie. Byla energická, zasahovala do jmenování úředníků a stála za pádem Eutropia. Její spor s konstantinopolským biskupem Janem Zlatoústým, který z kazatelny kritizoval poměry u dvora, vedl roku 404 k biskupovu vyhnanství a k nepokojům ve městě.
Vážnou hrozbou byli gótští velitelé v římských službách. Vzpouru Gainy, který se roku 400 pokusil ovládnout hlavní město, potlačilo až povstání obyvatel Konstantinopole. Zkušenost s cizími veliteli poznamenala východní politiku na dlouhá desetiletí.
Arcadius zemřel v květnu roku 408, sotva třicetiletý. Trůn po něm zdědil sedmiletý syn Theodosius II. a vládu za něj vedla poručnická rada. Východní říše přesto přežila a na rozdíl od západu si udržela stabilitu. Historikové v něm vidí spíše symbol než skutečného vládce.
