Mince Ariarathese VII.
Mince Ariarathese VII. jsou stříbrné drachmy kappadockého krále z rodu Ariarathovců z přelomu 2. a 1. století př. n. l. Na líci nesou královu hlavu s diadémem, na rubu stojící Athénu s Níké v ruce a řecký opis s přízviskem Filométór, „milující matku“. Datovány jsou podle let jeho vlády.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Československá 2koruna z roku 1948 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Československá 2koruna z roku 1947 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Ariarathes VII. († 101 př. n. l.) byl prvorozeným synem kappadockého krále Ariaratha VI. a Laodiké, nejstarší sestry pontského krále Mithridata VI. Vládl přibližně v letech 116–101 př. n. l., podle jiného výkladu 111–100 př. n. l. V prvních letech za něj vládla jako regentka matka. Kappadokii tehdy obsadil bithýnský král Níkomédés III., Mithridatés VI. jej však vyhnal a Ariaratha na trůn vrátil.
Mladý král se ale postavil proti tomu, aby se na vládě podílel Gordios, vrah jeho otce a Mithridatův spojenec. Mithridatés jej proto roku 101 př. n. l. nechal zavraždit a na kappadocký trůn dosadil svého devítiletého syna jako Ariaratha IX. s Gordiem jako regentem.
Kappadočtí králové od Ariaratha III. razili mince řeckého typu s řeckými opisy. Drachmy Ariaratha VII. mají na rubu opis ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΑΡΙΑΡΑΘΟΥ ΦΙΛΟΜΗΤΟΡΟΣ, stojící Athénu s kopím, štítem a Níké v ruce a letopočet podle roku vlády. Razily se v mincovně Eusebeia.
