Mince Athén
Mince Athén razil antický městský stát v Attice ze stříbra laurijských dolů. Hlavní mincí byla tetradrachma o čtyřech drachmách s hlavou bohyně Athény a sovou, kterou Athéňané nazývali „sovičky“. Její podoba se od konce 6. století př. n. l. dvě stě let téměř neměnila a obíhala po celém Středomoří i na Předním východě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Athény byly městským státem, který ovládal celou Attiku. Roku 594/593 př. n. l. zavedl Solón ústavu, jež rozdělila občany podle majetku do čtyř tříd a zřídila radu pěti set. Roku 547 př. n. l. se moci zmocnil tyran Peisistratos, za jehož vlády začalo soustavné dobývání stříbra v dolech u Laurionu na jihu Attiky. Kleisthenés po pádu tyranidy snad roku 508 př. n. l. zlomil reformami moc šlechty a Hérodotos ho označil za zakladatele athénské demokracie.
Po vítězství u Marathónu přesvědčil Themistoklés Athéňany, aby výnos z bohaté stříbrné žíly objevené v Laurionu kolem roku 483 př. n. l. vložili do loďstva o dvou stech trierách. Peloponéskou válku se Spartou v letech 431–404 př. n. l. však Athény prohrály; když Sparťané roku 413 př. n. l. obsadili Dekeleiu, odřízli město od dolů.
Zisk ze stříbra umožnil Athénám zavést kolem roku 515 př. n. l. tetradrachmu o váze 17,2 g, podle níž se později mluví o attické váze. Do deseti let se ustálil obraz, který vydržel přes dvě stě let: na líci hlava Athény v přilbě, na rubu sova s olivovou ratolestí a zkratkou ΑΘΕ. Obíhaly až v Egyptě a Persii, a proto se hojně napodobovaly a padělaly a mnohé kusy nesou zkušební zářezy, jimiž se ověřovalo, že jsou z plného stříbra. Nikofóntův zákon z let 375/374 př. n. l. ustanovil veřejné zkoušeče mincí na agoře a v Pireu.
Na konci války razily Athény z nouze roku 407/406 př. n. l. zlaté mince a o rok později postříbřený bronz, po válce stažený. Ke konci 3. století př. n. l., v době makedonské nadvlády, ražba sov utichla. Kolem roku 185 př. n. l. obnovily Athény ražbu takzvanou tetradrachmou nového stylu o asi 16,7 g, se sovou stojící na amforce ve věnci. Řada skončila kolem roku 42 př. n. l. O athénských a dalších řeckých mincích píše článek Od Athén po Syrakusy: řecké státy vyražené do stříbra.





