Mince Augusta I. Saského z Drážďan
Mince Augusta I. Saského z Drážďan vznikly v mincovně, kterou kurfiřt roku 1556 zřídil jako jedinou pro celé Sasko. Patří sem tolary a jejich díly se značkou HB mincmistra Hanse Bienera, ražené nejprve podle saské mincovní stopy a od roku 1571 podle augšpurského říšského mincovního řádu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Ovládací prvky výpisu
August I. Saský (1526–1586) se stal kurfiřtem roku 1553 po smrti svého bratra Mořice, který padl v bitvě u Sievershausenu. Tajnou kontrolou mincoven ve Freibergu, Annabergu a Schneebergu zjistil, že mincmistři svévolně snižovali ryzost tolarů. Rozhodl se proto ražbu soustředit do Drážďan, do blízkosti svého sídla, kde mohl správnost váhy a ryzosti lépe hlídat.
Roku 1556 vznikla v Drážďanech nová mincovna, do níž se přesunula freiberská a roku 1558 i annaberská mincovna. Schneeberg razil ještě do roku 1571 a téhož roku dal kurfiřt zastavit i dlouho nečinnou mincovnu v Lipsku. Drážďany pak zůstaly téměř sto let jedinou mincovnou saského kurfiřtství. Prvním mincmistrem byl Hans Biener, jehož značku HB nesou drážďanské ražby až do roku 1604.
Do roku 1571 razila drážďanská mincovna feniky, groše, tolary a jejich díly i zlaté guldeny podle saské stopy. Dne 8. dubna 1571 přistoupil August k augšpurskému říšskému mincovnímu řádu z roku 1559 a Drážďany od té doby razily říšské tolary. Řád předepisoval pro každý říšský kraj generálního vardajna a v Hornosaském kraji tento úřad obvykle zastával kursaský mincmistr.
