Mince Augusta I. Saského z Freibergu
Mince Augusta I. Saského z Freibergu pocházejí z krátkého období let 1553–1556. Saský kurfiřt August, rodák z Freibergu, nechal roku 1556 starou zemskou hlavní mincovnu zavřít a ražbu soustředil do Drážďan. Jsou tak posledními ražbami mincovny, která saským panovníkům sloužila od 13. století.
August I. Saský (1526–1586) se narodil ve Freibergu a saským kurfiřtem se stal v červenci 1553 po smrti svého bratra Mořice. Vládl až do své smrti v Drážďanech roku 1586. Freiberg, horní město v Krušných horách, byl od 13. století hlavní mincovnou míšeňsko-saských panovníků; podle místního práva tam muselo být odevzdáno všechno vytěžené stříbro.
Za Augusta se ve Freibergu razilo podle saského mincovního řádu z roku 1549, který pro tolar předepisoval ryzost 14 lotů 8 grénů, tedy asi 903 tisícin. Mincovna razila v 16. století vedle tolarů i jejich díly – půltolary, čtvrttolary a osminy – a drobné mince od grošů po haléře. V roce zavření mincovny byl jejím mincmistrem Andreas Alnpeck, zároveň freiberský purkmistr.
Kurfiřtova kontrola zjistila, že mincmistři ve Freibergu, Annabergu a Schneebergu svévolně snižovali obsah stříbra. August proto roku 1556 všechny zemské mincovny zavřel a ražbu přenesl do jediné mincovny v Drážďanech, blízko svého sídelního zámku. Svou roli hrál i pokles těžby stříbra po roce 1550. Freiberská mincovna tak roku 1556 po staletích skončila, přestože rada a horníci žádali její zachování.
