Mince Augusta Saského (1589–1615)
Mince Augusta Saského (1589–1615) připomínají nejmladšího syna saského kurfiřta Kristiána I. Saského. Sám nikdy nevládl, a přesto jeho jméno a podobizna provázely saské mince téměř čtvrt století – nejprve vedle obou starších bratrů, později po boku kurfiřta Jana Jiřího I. Saského.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Ovládací prvky výpisu
August Saský (1589–1615) se narodil 7. září 1589 v Drážďanech jako nejmladší syn kurfiřta Kristiána I. Saského a jeho manželky Žofie Braniborské. Otec zemřel v září 1591, když byly Augustovi dva roky. Kurfiřtem se stal nejstarší bratr Kristián II. Saský a za nezletilé prince spravoval zemi až do roku 1601 vévoda Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský.
Saské stavy při nástupu nového kurfiřta vzdaly hold nejen jemu, ale i oběma jeho mladším bratrům, Janu Jiřímu a Augustovi. Proto se jména a podobizny všech tří objevovaly na mincích, ačkoli mladší princové neměli podíl na zemských příjmech a dostávali jen vymezenou apanáž.
Vzdělání získal na wittenberské univerzitě, kde v letech 1601–1606 zastával čestný úřad rektora; akademické povinnosti za něj vykonával prorektor. Na Nový rok 1612 se v Drážďanech oženil s Alžbětou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, dcerou vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského. Manželství zůstalo bezdětné.
Po smrti Kristiána II. v roce 1611 převzal vládu Jan Jiří I. Saský, od něhož August dostával roční rentu 21 000 zlatých a úřad Senftenberg. Byl také správcem naumburského biskupství. Zemřel náhle 26. prosince 1615, ve věku pouhých šestadvaceti let, a pohřben byl ve freiberském dómu. Jeho smrtí společné ražby bratrů v saském kurfiřtství skončily.





