Mince Augusta I. Saského

August I. Saský (1526–1586) byl mladším bratrem kurfiřta Mořice, který získal kurfiřtskou hodnost od císaře Karla V. Poté, co Mořic roku 1553 padl v bitvě u Sievershausenu, převzal August vládu nad albertinským Saskem.

Na rozdíl od bratra nebyl válečníkem a v zahraniční politice se držel opatrné, smířlivé linie. Udržoval korektní vztahy s císařem i s ostatními říšskými knížaty a Sasko za jeho vlády nevedlo žádnou velkou válku.

Své úsilí soustředil dovnitř země. Podporoval hornictví v Krušných horách, které bylo hlavním zdrojem zemských příjmů, budoval silnice, zaváděl jednotné míry a váhy a nechal pořídit podrobné soupisy pozemkového majetku.

Osobně se zajímal o zemědělství a řemesla. Zakládal vzorové statky, sháněl nové odrůdy a nářadí a shromažďoval nástroje i přístroje, které tvořily základ pozdější drážďanské zbrojnice a kabinetu kuriozit.

V náboženských otázkách prosazoval důsledné luterství. Proti přívržencům Filipa Melanchthona, kteří byli nařčeni ze sklonu ke kalvinismu, zakročil tvrdě a roku 1580 nechal přijmout Knihu svornosti jako závazné vyznání.

Se svou manželkou Annou Dánskou měl patnáct dětí, z nichž se však dospělosti dožila jen část. Kurfiřtka se aktivně podílela na správě hospodářství a v zemi byla oblíbená.

Zemřel v únoru roku 1586 po třiatřiceti letech vlády. Nástupcem se stal jeho syn Christian I., jehož krátké panování přineslo pokus o obrat, který August celý život odmítal.

Jeho vláda bývá řazena k nejúspěšnějším obdobím saských dějin. Zanechal po sobě uspořádanou zemi s naplněnou pokladnou, funkční správou a sbírkami, z nichž postupně vyrostly drážďanské muzejní ústavy patřící k nejvýznamnějším ve střední Evropě.