Mince Augusta I. Saského
Mince Augusta I. Saského pocházejí z let 1553–1586, kdy vládl jako saský kurfiřt z albertinské větve Wettinů. Kvůli úpadku těžby stříbra dal zavřít zemské mincovny a roku 1556 soustředil ražbu do nové mincovny v Drážďanech; jeho tolary a jejich díly nesou značku mincmistra Hanse Bienera HB.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
August I. Saský (1526–1586) se narodil 31. července 1526 ve Freibergu jako syn vévody Jindřicha Zbožného a Kateřiny Meklenburské. Byl vychován jako luterán a studoval na univerzitě v Lipsku. Roku 1548 se v Torgau oženil s Annou Dánskou, dcerou krále Kristiána III. Dánského; měli patnáct dětí, z nichž se dospělosti dožily jen čtyři.
Kurfiřtem se stal v červenci 1553, když jeho bratr Mořic Saský padl v bitvě u Sievershausenu bez mužského dědice. Smlouvou v Naumburgu roku 1554 ho jako kurfiřta uznal i Jan Fridrich z ernestinské větve. V říšské politice se držel Habsburků a náboženského smíru, podílel se na augšpurském míru roku 1555. Roku 1567 provedl říšskou klatbu proti rytíři Grumbachovi a vévodovi Janu Fridrichovi II. a roku 1574 tvrdě zakročil proti skrytým kalvinistům ve vlastní zemi.
Rozšiřoval území o Vogtland, část Hennebergu a hrabství Mansfeld a roku 1560 založil drážďanskou Kunstkammer, předchůdkyni dnešních Státních uměleckých sbírek. Po smrti Anny se 3. ledna 1586 znovu oženil s Anežkou Hedvikou Anhaltskou, zemřel však 11. února 1586 v Drážďanech a byl pohřben ve freiberském dómu. Nástupcem se stal jediný žijící syn Kristián I. Saský.
Když po roce 1550 slábla těžba stříbra, dal August zavřít mincovny v hornických městech, mezi nimi Freiberg a Annaberg, a roku 1556 zřídil novou zemskou mincovnu v Drážďanech; jen Schneeberg razil ještě do roku 1570. Saský mincovní řád z roku 1558 zajistil zemi výjimečné postavení i po říšském mincovním řádu z roku 1559. Drážďanským mincmistrem byl v letech 1556–1604 Hans Biener, jehož značka HB je na Augustových tolarech, půltolarech a čtvrttolarech.





