Mince Bedřicha z Prahy
Mince Bedřicha z Prahy pocházejí z let 1172–1173 a 1178–1189, kdy v Čechách vládl kníže Bedřich, nejstarší syn krále Vladislava II. Jeho denáry malého střížku jsou velmi nízké kvality – prakticky měděné s malou příměsí stříbra. Známe jich 17 typů, které vedou Cachova čísla 622–638.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Tříkrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1697 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Šestikrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Bedřich (asi 1141/1142 – 1189), syn Vladislava II. a Gertrudy Babenberské, se ujal vlády koncem roku 1172, ale císař Fridrich Barbarossa ho už roku 1173 sesadil. Na knížecí stolec se vrátil roku 1178 a po krátkém vyhnání roku 1182 ho na císařův zásah získal zpět, Morava však zůstala jako říšské léno Konrádu II. Otovi. Bedřich zemřel 25. března 1189.
Na Bedřichově mincovnictví se odráží prohlubující se politická i hospodářská krize českého státu. Jeho denáry malého střížku byly raženy prakticky z mědi s malou příměsí stříbra, ražba je velmi nekvalitní a opisy téměř pravidelně nejsou doraženy. Z doby jeho vlády je k roku 1183 poprvé písemně doloženo mincovní právo panovníka.
Mince se tehdy pravidelně obměňovaly a stará ražba po lhůtě ztrácela platnost; podle nálezů vystřídal Bedřich asi 18 typů. Denáry českých knížat 11. a 12. století se podle všeho razily v pražské mincovně, jejíž počátky sahají do 10. století.
