Mince Bedřicha
Mince Bedřicha jsou stříbrné denáry českého knížete z rodu Přemyslovců, který vládl v letech 1172–1173 a 1178–1189. Patří k denárům malého střížku, jejichž ryzost ve 12. století silně klesla. Podle nálezů se za jeho vlády vystřídalo nejméně osmnáct typů, protože se mince pravidelně obnovovala.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Bedřich (asi 1141/1142–1189), zvaný také Fridrich, byl nejstarším synem krále Vladislava II. Roku 1157 se oženil s Alžbětou Uherskou, dcerou krále Gézy II., a v letech 1164–1173 spravoval olomoucký úděl. Na sklonku roku 1172 mu otec předal vládu podle prvorozenství, ačkoli v Čechách tehdy platil nástupnický řád seniorátu.
Synové Soběslava I. získali podporu císaře Fridricha I. Barbarossy, který Bedřicha v září 1173 zbavil vlády. Knížetem se stal Soběslav II. V létě 1178 Bedřich od císaře získal Čechy v léno a v lednu 1179 Soběslava porazil. Roku 1182 jej vzbouřená šlechta vyhnala a zvolila Konráda II. Otu; císař na sněmu v Řezně v září 1182 vrátil Bedřichovi vládu. Roku 1184 ubránila Pražský hrad proti Soběslavovci Václavovi kněžna Alžběta.
Po bitvě u Loděnice roku 1185 uzavřel s Konrádem Otou úmluvy v Kníně, podle nichž se Konrád stal jeho nástupcem. Bedřich zemřel 25. března 1189, když se chystal podpořit císaře na třetí křížové výpravě, a Čechy s Moravou opět sjednotil Konrád II. Ota.
V Bedřichově době se razily jen denáry malého střížku. Stará mince po určité lhůtě ztrácela platnost a musela se vyměnit za novou, takže nálezy dokládají za jeho vlády nejméně osmnáct typů. Kupelační zkoušky Eduarda Fialy ukázaly u denárů knížat Fridricha a Přemysla Otakara I. ryzost klesající až ke 130/1000. Ke konci Bedřichovy vlády se denáry zvětšily na 19–20 mm a vážily 1,00–1,30 g, vyšší hmotnost však jen vyvažovala úbytek stříbra.





