Mince Boleslava I.
Mince Boleslava I. stojí na samém počátku českého mincovnictví. Kníže, který vládl v letech 935–972, dal v Praze razit první české stříbrné denáry podle bavorských a řezenských vzorů, s opisem svého jména a jména Prahy. Z jeho doby se dochovalo jen kolem čtyř set denárů, od jeho syna Boleslava II. několik tisíc.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Boleslav I. (asi 915–972), zvaný Ukrutný, byl mladším synem knížete Vratislava I. a Drahomíry ze Stodor a bratrem svatého Václava. Za Václavovy vlády držel Starou Boleslav, kde byl Václav 28. září 935, podle starší datace 929, zavražděn. Boleslav se poté zmocnil knížecího stolce v Praze.
Hned po nástupu odmítl odvádět tribut římskému králi Otovi I. a vedl s ním čtrnáctiletou válku, kterou ukončil až roku 950. Zároveň podrobil dosud samostatná knížectví v Čechách a na jejich místě budoval síť správních hradů, základ hradské soustavy. Od roku 950 stál na Otově straně a roku 955 bojoval v bitvě na Lechu proti Maďarům i tisícový český oddíl.
Boleslavova moc se rozšířila na Slezsko, severní Moravu a Krakovsko, kudy vedla obchodní stezka do Kyjeva; zdrojem bohatství byl hlavně prodej otroků. Roku 965 provdal dceru Doubravku za polského knížete Měška I. a kolem roku 966 vyslal do Říma poselstvo vedené dcerou Mladou, aby vymohlo pražské biskupství. Zemřel 15. července 972, podle Kosmy již roku 967; biskupství vzniklo až po jeho smrti.
Za jeho vlády začala Praha razit první české mince. O denárech ve vysoké hodnotě psal v 60. letech 10. století kupec Ibráhím ibn Jákúb; počátek ražby badatelé kladou mezi rok 955 a 70. léta. Boleslavovi se přisuzují nejstarší typy podle řezenských vzorů a typ s takzvanou širokou rukou, s opisy jména knížete a Prahy. Některé denáry nesou jméno Biagoty, pokládané za jeho manželku. Denáry z jeho doby se našly i u Baltu a na Gotlandu. Podrobněji o něm píše článek Boleslav I.: Bratrovrah, který pomohl zrodit český stát.





