Mince Břetislava I.
Mince Břetislava I. jsou stříbrné denáry z doby, kdy vládl jako údělný kníže na Moravě a od let 1034/1035 do roku 1055 jako český kníže. Jeho moravské ražby patří k nejstarším moravským mincím. Kolem roku 1050 provedl mincovní reformu, po níž se razily lehčí denáry menšího průměru, takzvaného malého střížku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Ovládací prvky výpisu
Břetislav I. (asi 1002–1055), kronikářem Kosmou přezdívaný český Achilles, byl nemanželským synem knížete Oldřicha a Boženy. Ještě za otcovy vlády byla zřejmě roku 1029 dobyta zpět Morava, ztracená za válek s Boleslavem Chrabrým, a Břetislav tam vládl jako údělný kníže. Za manželku si vybral Jitku, dceru markraběte z Nordgau z rodu Babenberků, kterou podle kronikáře unesl z kláštera ve Schweinfurtu.
Po otcově smrti mu slepý strýc Jaromír předal vládu v Čechách. Roku 1039 vytáhl do Polska, dobyl Hnězdno a odvezl odtud ostatky svatého Vojtěcha; nad jeho hrobem vyhlásil takzvané Břetislavovy dekrety o trestání zločinů, manželství a svěcení svátků.
Jeho rostoucí moc znepokojila římského krále Jindřicha III., jehož vojsko Břetislav roku 1040 porazil. Při druhé výpravě však Jindřich oblehl Prahu, Břetislav se podrobil a dostal Čechy, Moravu a Slezsko v léno. S Jindřichem pak dvakrát táhl do Uher a 10. ledna 1055 zemřel v Chrudimi. Před smrtí upravil nástupnický řád: vládu měl vždy převzít nejstarší žijící Přemyslovec, takzvaný seniorát. S Jitkou měl pět synů, nástupcem se stal nejstarší Spytihněv II.
Hmotností i jakostí navázaly jeho denáry na mince Oldřichovy. Ražby s čelenkou nebo kotvou, se jménem svatého Petra a hlavně nejrozšířenější typ se jménem Všebora se pokládají za nejstarší moravské mince. Kolem roku 1050 nahradil Břetislav jako základní váhovou jednotku karlovskou libru o 408 g hřivnou o 210 g, z níž se razilo 200 denárů. Denáry se zmenšily a jejich hmotnost klesla těsně pod 1 g. Dnes je známo 26 typů jeho denárů.





