Mince Carausia
Carausius (zemřel roku 293) byl velitelem římského loďstva, který se roku 286 prohlásil císařem v Británii a v severní Galii. Své samostatné panství udržel sedm let a padl rukou vlastního pokladníka Allecta. Jeho vzpoura byla prvním pokusem oddělit Británii od říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Carausius (zemřel roku 293), celým jménem Marcus Aurelius Mausaeus Carausius, pocházel z kmene Menapiů žijícího na pobřeží dnešní Belgie a Nizozemska. Nebyl urozeného původu, prosadil se ale jako zkušený námořník a voják a vypracoval se v římské armádě až na velitelské místo.
Císař Maximianus mu svěřil velení nad flotilou v Lamanšském průlivu s úkolem chránit pobřeží před nájezdy Franků a Sasů. Carausius v tom byl úspěšný, brzy se však objevilo obvinění, že útočníky nechává vyplout a zasahuje až při jejich návratu, aby se zmocnil kořisti.
Když se dozvěděl, že byl nad ním vynesen rozsudek smrti, nečekal na jeho vykonání. Roku 286 se s podporou loďstva i britských posádek prohlásil císařem a ovládl Británii spolu s částí severogalského pobřeží.
Ústřední moc proti němu zprvu nedokázala zasáhnout. Maximianova výprava roku 289 ztroskotala kvůli nepříznivému počasí a Carausius zůstal pánem svého území. Vystupoval jako rovnocenný spoluvládce, razil mince s podobiznami všech tehdejších císařů a odvolával se na římskou tradici i na proroctví o obnově.
Zvrat přinesl nástup Constantia Chlora, který roku 293 oblehl a dobyl přístav Bononii, dnešní Boulogne, a odřízl tak vzbouřence od pevniny. Ztráta opory v Galii Carausiovo postavení podlomila.
Ještě téhož roku ho zavraždil jeho vlastní finanční správce Allectus, který se sám chopil moci. Ani ten se však dlouho neudržel a roku 296 se Británie vrátila pod vládu říše.
Carausiovo vystoupení bývá považováno za první pokus o vytvoření samostatné moci na britských ostrovech. Ukázalo zároveň, jak snadno se v pozdním třetím století mohl schopný velitel s loďstvem a odhodlanou posádkou postavit celé říši.
