Mince českých stavů z Kutné Hory
Mince českých stavů z Kutné Hory vznikly za stavovského povstání v letech 1619–1620, kdy stavové razili vlastní mince bez podobizny panovníka. Kutnohorský mincmistr Šebestián Hölzl pro ně razil čtyřiadvacetikrejcary, dvanáctikrejcary, tříkrejcary, krejcary a bílé peníze podle mincovního řádu z června 1619.
Po vypuknutí povstání převzali čeští stavové i mincovní regál. Mincovní řád z 28. června 1619 stanovil novou soustavu: vedle tolaru čtyřiadvacetikrejcar (7,97 g, ryzost 0,625), dvanáctikrejcar, tříkrejcar, krejcar, bílý a černý peníz. Mince nesly na líci opis MONETA NOVA REGNI BOHEMIAE a na rubu IN DEO FORTITUDO; místo podobizny panovníka nesly zemské symboly, na čtyřiadvacetikrejcarech korunu a českého lva.
V Kutné Hoře razil stavovské mince mincmistr Šebestián Hölzl, který úřad zastával už od roku 1617 za krále Matyáše. S letopočtem 1619 vznikly čtyřiadvacetikrejcary, dvanáctikrejcary, tříkrejcary, krejcary a bílé peníze, čtyřiadvacetikrejcary ještě i s letopočtem 1620. Čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary razila pro stavy také pražská mincovna.
Po zvolení Fridricha Falckého českým králem razil Hölzl v Kutné Hoře na jeho jméno i větší nominály – sedmdesáti-, šedesáti- a osmačtyřicetikrejcary s letopočtem 1620. Po Bílé hoře zůstal v úřadu i za Ferdinanda II. a razil zde znehodnocenou dlouhou minci.
