Mince českých stavů z Prahy
Mince českých stavů z Prahy razila pražská mincovna za stavovského povstání v letech 1619–1620 podle mincovního řádu direktoria z 28. června 1619. Jde především o čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary s českým lvem a opisem MONETA REGNI BOHEMIAE, na rubu s korunou a heslem IN DEO FORTITUDO.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar českých stavů z roku 1620, ražený v Praze pod vedením mincmistra Pavla Škréty, patří k posledním emisím samostatného českého mincovnictví před porážkou...
Ovládací prvky výpisu
Po pražské defenestraci 23. května 1618 převzalo vládu v Čechách třicetičlenné stavovské direktorium. Nejvyšší mincmistr Vilém z Vřesovic odešel z Kutné Hory do Jihlavy a direktorium dosadilo do jeho úřadu Albrechta Klusáka z Kostelce. Mincovní řád z 28. června 1619 zrušil bílé a malé groše a zavedl krejcarovou měnu, jakou užívaly ostatní německé státy.
Pražská mincovna, která tehdy sídlila v Hankově domě na rohu Celetné ulice, razila pro stavy čtyřiadvacetikrejcary s letopočty 1619 a 1620 a dvanáctikrejcary s letopočtem 1619, a to za mincmistrů Beneše Hübmera a Pavla Škréty. Podle řádu měl čtyřiadvacetikrejcar vážit 7,974 g při ryzosti 625/1000 a dvanáctikrejcar 4,666 g při ryzosti 531/1000. Nařízení z 8. října 1619 však zrno obou nominálů snížilo o 9,4 %.
Čtyřiadvacetikrejcar se vydával za čtvrt tolaru, takže tolar měl platit 96 krejcarů; jeho kurs ale brzy vystoupal na 135–150 krejcarů. Tolary ani zlaté mince stavové v Čechách nerazili. Po porážce na Bílé hoře dal Ferdinand II. stavovské mince nařízením z 5. prosince 1620 stáhnout z oběhu. Ražby krále Fridricha Falckého z pražské mincovny s letopočtem 1620 tvoří samostatnou skupinu.
