Mince českých stavů

Mince českých stavů razilo stavovské direktorium za povstání v letech 1618–1620. Mincovní řád z 28. června 1619 nahradil bílé a malé groše krejcarovou měnou a mincovny v Praze, Kutné Hoře a Jáchymově razily hlavně čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary s královskou korunou a českým lvem.

Řazení produktů

2 položek celkem

Výpis produktů

5e5a81892634de688a146e1bc1d39397c775354
Novinka
6 999 Kč

Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...

9406
10e094c46c773b88f49113655e9e32325d214c1
Novinka
11 990 Kč

Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...

9356

Ovládací prvky výpisu

2 položek celkem

Čtyřiadvacetikrejcar českých stavů z roku 1619, mincovna Kutná HoraČeské stavy, tedy panstvo, rytířstvo a královská města, se dostaly do sporu s Habsburky kvůli dodržování Rudolfova majestátu. Roku 1617 dal císař Matyáš korunovat svého nástupce, nesmlouvavého katolíka Ferdinanda Štýrského. Dne 23. května 1618 stavové vedení Jindřichem Matyášem Thurnem vyhodili z oken Pražského hradu místodržící Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu z Martinic i písaře Filipa Fabricia a zvolili třicetičlenné direktorium, po deseti zástupcích z každého stavu.

Po Matyášově smrti 20. března 1619 stavové Ferdinanda II. odmítli a spolu se Slezany, Lužičany, Rakušany, později i Moravany a uherskými povstalci Gabriela Bethlena oblehli Vídeň. Sněm pak zvolil králem Fridricha Falckého, korunovaného 4. listopadu 1619. Stavovské vojsko složené hlavně z cizích žoldnéřů podlehlo 8. listopadu 1620 na Bílé hoře a Fridrich ze země uprchl.

Krátce po defenestraci odešel nejvyšší mincmistr Vilém z Vřesovic z Kutné Hory a direktorium dosadilo do úřadu Albrechta Klusáka z Kostelce. Mincovní řád z 28. června 1619 zavedl krejcarovou měnu jako v ostatních německých zemích: vedle tolarů a dukátů měly vznikat 24, 12, 3 a 1 krejcary a drobné peníze. Nařízení z 8. října 1619 ještě před zahájením ražby snížilo zrno čtyřiadvacetníku a dvanáctníku o 9,4 %. Čtyřiadvacetník se vydával za čtvrt tolaru, kurz tolaru však brzy vystoupal na 135–150 krejcarů.

Tolary ani zlato stavové nakonec nerazili; v Čechách vznikaly převážně čtyřiadvacetníky a dvanáctníky, trojníky, krejcary a peníze jen v malém množství. Mince nesou korunu a českého lva s opisy MONETA REGNI BOHEMIAE (mince království Českého) a IN DEO FORTITUDO (V Bohu je síla). Ferdinand II. je nařízením z 5. prosince 1620 stáhl z oběhu a zhoršené zrno stavovských mincí otevřelo cestu kiprové měně.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet