Mince Kristiána II. Saského z Drážďan
Mince Kristiána II. Saského z Drážďan zahrnují ražby jediné kursaské mincovny z let 1591–1611. Nejznámější jsou tolary tří bratří s podobiznami Kristiána II. a jeho bratrů Jana Jiřího a Augusta, se značkou HB mincmistra Hanse Bienera a od roku 1605 HR nebo labutí Heinricha von Rehnena.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský tolar z roku 1602 připomíná společnou vládu bratrů Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta v albertinské linii Wettinů. Velká stříbrná ražba z období raného novověku zaujme...
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Ovládací prvky výpisu
Kristián II. Saský (1583–1611) se stal kurfiřtem roku 1591 jako necelý osmiletý, po náhlé smrti svého otce Kristiána I. Za něj i jeho mladší bratry Jana Jiřího a Augusta vládl jako administrátor vévoda Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský. Ten v Drážďanech, tehdy jediné mincovně kurfiřtství, razil mince se jmény a podobiznami všech tří bratří, ačkoli albertinské Sasko od kurfiřta Mořice razilo jen ve jménu panovníka.
Tolar tří bratří se razil v letech 1592–1611 podle říšské stopy ve třech typech. Na prvním z roku 1592 stojí princové stejně vysoko, na druhém je Kristián uprostřed větší než bratři, s rukama přes jejich ramena; rub nese saský znak a opis FRATRES ET DUCES SAXONIAE. Vedle tolarů vznikaly i jeho poloviny, čtvrtiny a osminy.
Roku 1601 převzal Kristián vládu sám a mince dostaly třetí podobu: na líci kurfiřt v brnění s mečem, na rubu oba bratři. Do roku 1604 nesou drážďanské ražby značku HB mincmistra Hanse Bienera, jeho nástupce Heinrich von Rehnen značil HR nebo labutí. Řada pokračovala i po Kristiánově smrti: Jan Jiří I. byl pak na líci a August na rubu.
