Mince Kristiána IV. Falcko-Zweibrückenského

Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský (1722–1775) se narodil v září 1722 v alsaském Bischweileru, dnešním Bischwilleru, jako syn vévody Christiana III. z birkenfeldské větve Wittelsbachů a Karoliny Nasavsko-Saarbrückenské. Když otec roku 1735 zemřel, bylo synovi teprve dvanáct let, a vládu proto za něj vedla matka. Christian mezitím studoval v Leidenu a pobýval na francouzském královském dvoře. Vlády se sám ujal na konci roku 1740.

Hned v prvních letech zajistil sestře Karolíně výhodný sňatek s hesensko-darmstadtským lankrabětem Ludvíkem; Goethe ji později nazval „velkou lankraběnkou“. Politicky se vévoda pevně přimkl k Francii a ke králi Ludvíku XV., na jehož naléhání roku 1758 přestoupil ke katolické víře. Pro francouzské služby postavil cizinecký pluk Royal Deux-Ponts, který pod velením jeho syna později bojoval i v bitvě u Yorktownu v americké válce za nezávislost.

Roku 1751 uzavřel morganatický sňatek s francouzskou tanečnicí Marianne Camasse, pozdější hraběnkou z Forbachu, s níž měl šest dětí. Kvůli nerovnému původu matky nemohly zdědit vévodství, a nástupnictví tak připadlo synovcům. Christian převzal výchovu Karla Augusta a Maxmiliána Josefa, synů svého bratra Fridricha Michaela, který po sedmileté válce zůstal v rakouských službách. Mladší z nich se později stal prvním bavorským králem.

V Zweibrückenu je dodnes připomínán jako „dobrý vévoda“. Dal postavit novou čtvrť kolem dnešního Vévodského náměstí, zbudoval lovecký zámek Jägersburg v klasicistním slohu, shromáždil galerii obrazů převážně francouzských mistrů a podporoval malíře Johanna Christiana von Mannlicha. Nákladný dvůr, pokusy s alchymií i snaha o vlastní porcelánku však zemi zatížily obrovskými dluhy. Zemřel 5. listopadu 1775 na zámku Pettersheim a vévodou se stal synovec Karel II. August.