Mince Cornelie Saloniny
Cornelia Salonina († 268) byla manželkou římského císaře Galliena a matkou tří jeho synů. Jako augusta stála po boku manžela v letech, kdy říši zmítala krize 3. století, vpády za hranicemi i vzpoury vojevůdců. Byla vzdělaná a měla vliv na manželovu politiku. Kategorie sdružuje mince ražené jejím jménem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císařovny Saloniny připomíná rodinné a náboženské hodnoty římského císařství v neklidném 3. století. Reverz s personifikací Pietas a třemi dětmi odlišuje tuto ražbu...
Římský antoninián císařovny Saloniny z let 257–258 zaujme portrétem na půlměsíci a reverzem zasvěceným bohyni Juno. Mince ražená v Římě připomíná dynastickou reprezentaci...
Stříbrný antoninián císařovny Saloniny připomíná duchovní svět Římské říše 3. století. Reverz s bohyní Segetií stojící v chrámu odkazuje na ochranu úrody a zemědělství. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Cornelia Salonina († 268) byla římskou císařovnou, manželkou císaře Galliena. Odkud pocházela, prameny neříkají. Dnešní historici ji nejčastěji spojují s maloasijskou Bíthýnií a soudí, že byla řeckého původu; podporou je i řecký přídomek Chrysogoné, tedy zlatem zrozená. Jistota v tom však není. Za Galliena se provdala zhruba deset let předtím, než usedl na trůn. Latinské nápisy ji uvádějí jako Cornelii Saloninu, řecké prameny přidávají jména Iulia či Publia Licinia; to druhé má nejspíš odrážet manželovo jméno Publius Licinius.
Když se Gallienus v roce 253 stal spoluvládcem svého otce, císaře Valeriána, získala Salonina brzy nato titul augusty a později i čestné označení mater castrorum, tedy matka vojenských táborů. Porodila tři syny – Valeriána, Salonina a Mariniana. Dva starší z nich se postupně stali caesary, aby měl rod zajištěné nástupnictví, oba ale zahynuli mladí. Nejmladší Marinianus už caesarem nikdy nebyl, otec mu dopřál jen čestný úřad konzula v roce 268.
Prameny ji líčí jako ženu vzdělanou a vlivnou. Spolu s manželem podporovala novoplatónského filozofa Plótína. Zasahovala i do politiky: nedůvěřovala místodržiteli Ingenuovi, pod jehož dohledem působil její nejstarší syn v podunajských provinciích, a požádala jednoho z důstojníků, aby jej sledoval. Syn přesto brzy zemřel za nejasných okolností a Ingenuus se poté vzbouřil.
Léta, kdy byla císařovnou, patřila k nejtěžším v dějinách říše. V roce 260 padl do perského zajetí tchán Valerián, Gallienus od té doby vládl sám, v Galii se odtrhla samostatná říše a druhý syn Saloninus zahynul v Kolíně nad Rýnem. Gallienus byl zavražděn v roce 268 při obléhání Milána. Co se stalo se Saloninou, není jisté; většinou se soudí, že zahynula spolu s ním.
