Mince Crispiny
Mince Crispiny připomínají římskou císařovnu Bruttii Crispinu, manželku císaře Commoda. Vznikaly na konci 2. století po Kristu a zaujmou portrétem augusty, jemnou symbolikou i vazbou na dvůr antoninovské dynastie a proměny pozdního vrcholného císařství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. pochází z období třicetileté války, kdy byly v českých zemích raženy drobné nominály určené především pro běžný peněžní oběh. Tento typ...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1628 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1624 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1901 připomíná 200 let od vzniku Království pruského. Spojuje osobnost Fridricha I. s érou Viléma II. a představuje sběratelsky zajímavou...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrná třímarka z roku 1909 představuje poslední období mincovní autonomie Svobodného hanzovního města Hamburku v rámci Německé říše. Elegantní heraldický motiv se dvěma lvy...
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Zinková mince 10 reichspfennigů z roku 1940 patří k válečnému oběživu Třetí říše. Jako emise Reichskreditkassen je výrazným dokladem německé válečné správy a měnových poměrů...
Československá pětikoruna z roku 1938 je výraznou mincí závěru první republiky. Niklová ražba s průmyslovou symbolikou zachycuje období hospodářské modernity i napětí, které...
Československá 2koruna z roku 1948 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Československá 2koruna z roku 1947 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Certifikovaná československá 1 koruna z roku 1946 zachycuje poválečnou obnovu měnového systému před zásadním politickým zlomem roku 1948. Jde o atraktivní exemplář pro sběratele...
Mince Crispiny patří k vyhledávaným ražbám římského císařství z doby vlády Commoda. Bruttia Crispina pocházela z váženého senátorského rodu a do nejvyšších pater římské politiky vstoupila sňatkem s budoucím císařem Commodem roku 178 po Kristu. Tím se stala součástí dvora antoninovské dynastie, která patřila k nejvýznamnějším panovnickým rodům římských dějin.
Crispina získala titul Augusta, a právě s tímto postavením souvisí i její mincovní obrazy. Nešlo o panovnici v plném smyslu slova, ale o císařovnu, jejíž podoba na mincích vyjadřovala důstojnost dvora, dynastickou kontinuitu i ideál ženských ctností. Římské mincovnictví tak prostřednictvím jejího portrétu šířilo obraz legitimní císařské rodiny napříč rozsáhlou říší.
Na mincích Crispiny se objevuje její profil s bohatě upraveným účesem, který odpovídá dvorské módě konce 2. století. Rubní strany nesou personifikace a božstva spojená s harmonií, plodností, štěstím, skromností či manželskou svorností. Takové motivy nebyly zvoleny náhodně, protože měly připomínat žádoucí vlastnosti císařovny a upevňovat veřejný obraz císařského domu.
Ražby Crispiny zahrnují především denáry a bronzové nominály, které dnes umožňují sledovat nejen vývoj portrétního stylu, ale i jemnou politickou symboliku doby. Přestože její veřejná role byla spojena hlavně s postavením manželky císaře, mince ukazují, jak důležitou součástí římské reprezentace byly ženy z panovnické rodiny. Právě v tom spočívá jejich mimořádná historická hodnota.
Osud Crispiny byl nakonec tragický, protože upadla v nemilost a byla odstraněna z veřejného života, což dodává jejím mincím další historický rozměr. Pro sběratele představují mince Crispiny atraktivní spojení ženského portrétu, dvorské propagandy i dějin císařského Říma v období, kdy se za vnější slavností již začínaly projevovat hlubší rozpory pozdně antoninovské éry. Jsou tak cenným dokladem nejen antického mincovnictví, ale i postavení císařovny v politické kultuře starověkého Říma.
