Mince Crispiny
Mince Crispiny připomínají římskou císařovnu Bruttii Crispinu, manželku císaře Commoda. Vznikaly na konci 2. století po Kristu a zaujmou portrétem augusty, jemnou symbolikou i vazbou na dvůr antoninovské dynastie a proměny pozdního vrcholného císařství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Stříbrná půlcrownová mince královny Viktorie z roku 1887 patří k výrazným ražbám pozdně viktoriánské Británie. Jubilejní portrétní typ spojuje prestiž impéria, tradiční...
Hliníková nouzová mince Westfálska na 50 feniků z roku 1921 připomíná poválečný nedostatek drobných platidel v Německu. Motiv Freiherr vom Stein spojuje regionální dějiny,...
Pamětní stříbrná dvousetkoruna z roku 2023 připomíná 150 let od narození Maxe Švabinského, jedné z výrazných osobností českého výtvarného umění. Sběratelsky atraktivní emise ČNB...
Pamětní dvousetkoruna z roku 2023 připomíná století pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Moderní stříbrná mince ČNB spojuje významné mediální výročí, českou kulturní...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Mince Crispiny patří k vyhledávaným ražbám římského císařství z doby vlády Commoda. Bruttia Crispina pocházela z váženého senátorského rodu a do nejvyšších pater římské politiky vstoupila sňatkem s budoucím císařem Commodem roku 178 po Kristu. Tím se stala součástí dvora antoninovské dynastie, která patřila k nejvýznamnějším panovnickým rodům římských dějin.
Crispina získala titul Augusta, a právě s tímto postavením souvisí i její mincovní obrazy. Nešlo o panovnici v plném smyslu slova, ale o císařovnu, jejíž podoba na mincích vyjadřovala důstojnost dvora, dynastickou kontinuitu i ideál ženských ctností. Římské mincovnictví tak prostřednictvím jejího portrétu šířilo obraz legitimní císařské rodiny napříč rozsáhlou říší.
Na mincích Crispiny se objevuje její profil s bohatě upraveným účesem, který odpovídá dvorské módě konce 2. století. Rubní strany nesou personifikace a božstva spojená s harmonií, plodností, štěstím, skromností či manželskou svorností. Takové motivy nebyly zvoleny náhodně, protože měly připomínat žádoucí vlastnosti císařovny a upevňovat veřejný obraz císařského domu.
Ražby Crispiny zahrnují především denáry a bronzové nominály, které dnes umožňují sledovat nejen vývoj portrétního stylu, ale i jemnou politickou symboliku doby. Přestože její veřejná role byla spojena hlavně s postavením manželky císaře, mince ukazují, jak důležitou součástí římské reprezentace byly ženy z panovnické rodiny. Právě v tom spočívá jejich mimořádná historická hodnota.
Osud Crispiny byl nakonec tragický, protože upadla v nemilost a byla odstraněna z veřejného života, což dodává jejím mincím další historický rozměr. Pro sběratele představují mince Crispiny atraktivní spojení ženského portrétu, dvorské propagandy i dějin císařského Říma v období, kdy se za vnější slavností již začínaly projevovat hlubší rozpory pozdně antoninovské éry. Jsou tak cenným dokladem nejen antického mincovnictví, ale i postavení císařovny v politické kultuře starověkého Říma.
