Mince Crispiny
Mince Crispiny připomínají římskou císařovnu Bruttii Crispinu, manželku císaře Commoda. Vznikaly na konci 2. století po Kristu a zaujmou portrétem augusty, jemnou symbolikou i vazbou na dvůr antoninovské dynastie a proměny pozdního vrcholného císařství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dvougulden Maxmiliána II. Bavorského z roku 1856 připomíná dobu, kdy Bavorské království patřilo k významným státům německého prostoru. Stříbrná ražba vyššího nominálu spojuje...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1629 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1628 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1864 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1861 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Mince Crispiny patří k vyhledávaným ražbám římského císařství z doby vlády Commoda. Bruttia Crispina pocházela z váženého senátorského rodu a do nejvyšších pater římské politiky vstoupila sňatkem s budoucím císařem Commodem roku 178 po Kristu. Tím se stala součástí dvora antoninovské dynastie, která patřila k nejvýznamnějším panovnickým rodům římských dějin.
Crispina získala titul Augusta, a právě s tímto postavením souvisí i její mincovní obrazy. Nešlo o panovnici v plném smyslu slova, ale o císařovnu, jejíž podoba na mincích vyjadřovala důstojnost dvora, dynastickou kontinuitu i ideál ženských ctností. Římské mincovnictví tak prostřednictvím jejího portrétu šířilo obraz legitimní císařské rodiny napříč rozsáhlou říší.
Na mincích Crispiny se objevuje její profil s bohatě upraveným účesem, který odpovídá dvorské módě konce 2. století. Rubní strany nesou personifikace a božstva spojená s harmonií, plodností, štěstím, skromností či manželskou svorností. Takové motivy nebyly zvoleny náhodně, protože měly připomínat žádoucí vlastnosti císařovny a upevňovat veřejný obraz císařského domu.
Ražby Crispiny zahrnují především denáry a bronzové nominály, které dnes umožňují sledovat nejen vývoj portrétního stylu, ale i jemnou politickou symboliku doby. Přestože její veřejná role byla spojena hlavně s postavením manželky císaře, mince ukazují, jak důležitou součástí římské reprezentace byly ženy z panovnické rodiny. Právě v tom spočívá jejich mimořádná historická hodnota.
Osud Crispiny byl nakonec tragický, protože upadla v nemilost a byla odstraněna z veřejného života, což dodává jejím mincím další historický rozměr. Pro sběratele představují mince Crispiny atraktivní spojení ženského portrétu, dvorské propagandy i dějin císařského Říma v období, kdy se za vnější slavností již začínaly projevovat hlubší rozpory pozdně antoninovské éry. Jsou tak cenným dokladem nejen antického mincovnictví, ale i postavení císařovny v politické kultuře starověkého Říma.
