Mince Elagabala z Říma
Mince Elagabala z Říma razila hlavní císařská mincovna v letech 218–222 pro mladého císaře ze severovské dynastie, který usedl na trůn ve čtrnácti letech. Patří sem denáry, antoniniány, zlato i bronzy s opisem IMP ANTONINVS PIVS AVG a s náměty oslavujícími syrského boha slunce Elagabala, jehož knězem byl sám císař.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Subaerátní denár Septimia Severa z roku 209 spojuje císařův ověnčený portrét s motivem bohyně Salus krmící hada. Místy odkryté jádro názorně ukazuje konstrukci postříbřené...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Elagabal (asi 204–222), původním jménem Varius Avitus Bassianus, se stal císařem roku 218 ve čtrnácti letech po vojenské vzpouře proti Macrinovi, kterou připravila jeho babička Julia Maesa. Na mincích vystupuje pod jménem Marcus Aurelius Antoninus, v opisech nejčastěji IMP ANTONINVS PIVS AVG. Jménem Elagabal se mu začalo říkat až po smrti podle boha z Emesy, jehož byl knězem.
Římská mincovna jeho kult zachytila přímo. Na rubu aureů a denárů s opisem CONSERVATOR AVG veze pomalá kvadriga posvátný kuželovitý kámen z Emesy s orlem, na kvinárech s opisem SACERD DEI SOLIS ELAGAB stojí sám císař v syrském kněžském rouchu a obětuje nad oltářem. Vedle toho vycházely běžné typy s personifikacemi, například Libertas s opisem LIBERTAS AVG.
Za jeho vlády pokračovalo znehodnocování mince: podíl stříbra v denárech klesl z 58 na 46,5 %, antoniniány však měly více kovu než za Caracally. Na mincích se objevovaly i jeho matka Julia Soaemias a babička Julia Maesa, což bylo pro římské ženy vzácné vyznamenání. Elagabal byl zavražděn v březnu 222 a vlády se ujal jeho bratranec Severus Alexander.
