Mince Elagabala
Elagabalus (asi 204–222), vlastním jménem Varius Avitus Bassianus, byl římský císař ze severovské dynastie. Jako dědičný kněz syrského boha Élá-gabala byl roku 218 ve čtrnácti letech provolán císařem. Jeho náboženské novoty a skandály popuzovaly Řím a v březnu 222 ho zabili pretoriáni.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Elagabalus (asi 204–222), vlastním jménem Varius Avitus Bassianus, pocházel z mocné kněžské rodiny ze syrské Emesy. Jeho matkou byla Julia Soaemias a babičkou Julia Maesa, sestra císařovny Julie Domny, manželky Septimia Severa. Už jako chlapec se stal veleknězem boha Élá-gabala, uctívaného v podobě posvátného černého kamene; podle tohoto boha ho historie nazývá Elagabalem.
Po zavraždění Caracally roku 217 se moci zmocnil Macrinus. Julia Maesa vsadila na vnuka a šířila zprávu, že je Caracallovým nemanželským synem. Dne 16. května 218 ho vojáci třetí galské legie provolali císařem a 8. června bylo Macrinovo vojsko poraženo u Antiochie. Čtrnáctiletý vládce přijal jméno Marcus Aurelius Antoninus.
Do Říma dorazil roku 219 a skutečnou vládu za něj vedla babička. Boha Élá-gabala povýšil nad Jupitera, přivezl do města jeho posvátný kámen a dal mu na Palatinu postavit chrám. Pohoršení vyvolal i sňatkem s vestálkou Julií Aquilií Severou, který porušil římské právo i tradici; během krátké vlády se oženil nejméně třikrát.
Maesa, znepokojená odporem senátu i vojska, přiměla vnuka, aby roku 221 adoptoval bratrance Alexandra Severa a jmenoval ho caesarem. Když se ho Elagabalus pokoušel zbavit, obrátili se pretoriáni proti němu. V březnu 222 ho zabili spolu s matkou a zohavené tělo hodili do Tibery. Senát odsoudil jeho památku, jeho nařízení byla zrušena a posvátný kámen se vrátil do Emesy. Císařem se stal Alexandr Severus.
Obraz Elagabala jako zhýralého vládce pochází hlavně od nepřátelsky naladěných autorů – senátora Cassia Diona, Hérodiana a pozdní, málo spolehlivé sbírky životopisů Historia Augusta. Moderní historici část skandálních příběhů pokládají za politickou pomluvu po jeho smrti, většinou ho však dál hodnotí jako neschopného panovníka.
