Mince Faustiny mladší
Mince Faustiny mladší razila mincovna v Římě od jejího sňatku s Markem Aureliem roku 145 až po její smrt roku 175 a krátce i po ní. Dcera Antonina Pia byla od roku 147 augustou a od roku 161 císařovnou. Její mince oslavují mateřství a narození dětí; po smrti ji připomínaly ražby s opisem DIVA FAVSTINA PIA.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Faustina mladší (asi 130–175), celým jménem Annia Galeria Faustina, byla nejmladším dítětem císaře Antonina Pia a Faustiny starší a jediným z jejich dětí, které se dožilo dospělosti. Narodila se a vyrůstala v Římě. Roku 138 ji zasnoubili s Luciem Verem, otec však po své adopci Hadriánem zasnoubení zrušil a určil jí za manžela jejího bratrance Marka Aurelia.
Svatba se konala na jaře 145. Po narození první dcery získala roku 147 od senátu titul augusta, tedy dřív než její manžel. Když roku 161 Antoninus Pius zemřel a Marcus Aurelius se s Luciem Verem ujali vlády, stala se císařovnou. Za třicet let manželství porodila nejméně třináct dětí včetně dvou párů dvojčat; dospělosti se dožilo šest z nich, mezi nimi pozdější císař Commodus.
Doprovázela manžela na vojenských taženích a vojáci ji ctili; Marcus Aurelius jí udělil titul Matka táborů. Prameny ji obviňují z nevěry i z podpory vzpoury Avidia Cassia roku 175, k manželovi však měla zřejmě blízko. Zemřela v zimě 175 ve vojenském táboře Halala v Kappadokii, která pak dostala jméno Faustinopolis. Byla zbožštěna a manžel na její počest zřídil nadaci pro osiřelé dívky.
Všechny její mince pocházejí z mincovny v Římě, od zlatých aureů po bronzové asy. Za otcovy vlády nesla opis FAVSTINA AVG PII AVG FIL, tedy dcera Pia. Mince oslavovaly její mateřství: rub SAECVLI FELICIT ukazuje na trůnu dvojčata Commoda a Antonina s hvězdami nad hlavami, při narození dcery Fadilly vyšly mince s Junonou Lucinou. Po smrti ji připomněly denáry a sestercie DIVA FAVSTINA PIA.





