Mince Faustiny starší z Říma
Mince Faustiny starší z Říma razila císařská mincovna pro manželku Antonina Pia, za jejího života v letech 138–140 s opisem FAVSTINA AVG a po její smrti v rozsáhlé posmrtné řadě s opisem DIVA FAVSTINA. Patří sem aurey, denáry, sestercie, dupondie i asy, které podle katalogu pocházejí všechny z Říma.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Římský bronzový sestercius císařovny Faustiny z 2. století n. l., ražený posmrtně na její počest, je výjimečnou památkou na významnou postavu císařského dvora a láká sběratele...
Ovládací prvky výpisu
Faustina starší (asi 100–140) byla manželkou Antonina Pia a po jeho nástupu roku 138 získala titul augusty. Říšské mince s jejím portrétem razila výhradně římská mincovna: katalog Roman Imperial Coinage u ní eviduje přes šest set typů a žádný z jiné mincovny. Za jejího života nesly opis FAVSTINA AVG ANTONINI AVG PII P P a na rubech bohyně jako Juno nebo Concordia.
Faustina zemřela roku 140 a senát ji na manželovo přání prohlásil za bohyni. Většinu jejích mincí tvoří až posmrtné ražby s opisem DIVA FAVSTINA, kterých je v katalogu víc než ražeb za života. Na rubech se objevuje chrám zasvěcený jí na Foru Romanu, její sedící kultovní socha, Ceres s pochodní, Vesta či Juno a nápis CONSECRATIO. Podobizna na nich bývá zahalená a často i korunovaná.
Zhruba deset let po její smrti přibyla nová pamětní řada s nápisem AETERNITAS. Několik typů připomíná nadaci Puellae Faustinianae, kterou Antoninus na její počest založil pro osiřelé dívky.
