Mince Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské
Mince Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské pocházejí z let 1474–1504, kdy Katolická Veličenstva vládla Kastilii a od roku 1479 i Aragonii. Jejich zlaté excelenty se dvěma portréty panovníků proti sobě vyjadřovaly svornost obou korun; reforma z Mediny del Campo roku 1497 je přizpůsobila benátskému dukátu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Isabela I. Kastilská (1451–1504) byla dcerou kastilského krále Jana II., Ferdinand II. Aragonský (1452–1516) synem aragonského krále Jana II. Vzali se roku 1469. Isabela se roku 1474 stala kastilskou královnou a Ferdinand po otcově smrti roku 1479 aragonským králem. Obě koruny zůstaly právně samostatné, manželé jim však vládli společně, a proto bývají pokládáni za první panovníky sjednoceného Španělska.
Roku 1492 dobyli Granadu, poslední muslimský stát na Pyrenejském poloostrově, a dokončili tak reconquistu. Téhož roku financovali plavbu Kryštofa Kolumba a vydali dekret z Alhambry, jímž ze země vyhnali Židy. Založili španělskou inkvizici a papež Alexandr VI. jim udělil titul Katolická Veličenstva.
Isabela zemřela roku 1504 v Medině del Campo. Ferdinand pak od roku 1507 vládl Kastilii jako regent za dceru Janu, už roku 1504 získal Neapolské království a roku 1512 většinu Navarry. Zemřel roku 1516 a dědicem obou korun se stal jeho vnuk Karel, pozdější císař Karel V.
Panovníci nejprve roku 1475 potvrdili mincovní řády svých předchůdců a hlavní zlatou mincí, dosavadní kastilskou doblu, nazvali excelente. Excelenty nesou dva korunované portréty proti sobě, symbol svornosti obou korun. Ordinace z Mediny del Campo roku 1497 trvale uspořádala měnu: nový excelente, zvaný podle vyznačeného granátového jablka excelente de la granada a později dukát, odpovídal benátskému dukátu o hmotnosti asi 3,5 g a ražen byl i v násobcích.





