Mince Ferdinanda I. Habsburského z Klagenfurtu
Mince Ferdinanda I. Habsburského z Klagenfurtu razila korutanská zeměpanská mincovna, kterou Ferdinand zřídil roku 1526 a jejíž provoz přenechal korutanským stavům. Proslula hlavně zlatými dukáty s postavou panovníka ve zbroji a se zemskými znaky, ceněnými pro svou jakost i v Itálii.
Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) spravoval rakouské dědičné země od roku 1521, roku 1526 se stal českým a uherským králem a od roku 1556 byl císařem. Už 12. července 1521 povolil korutanským stavům razit dukáty, rýnské zlatníky a drobnou minci podle vídeňského mincovního řádu císaře Maxmiliána, roku 1524 však toto povolení odvolal.
Místo toho nechal vedle Vídně zřídit zeměpanské mincovny v Klagenfurtu a v Grazu; instrukce pro klagenfurtského mincmistra Hieronyma Kirchpuchera je z prosince 1526. Ferdinand tím ustoupil stavům, které žádaly, aby se stříbro z jejich země razilo pod zemským znakem, a provoz mincoven v Klagenfurtu a Grazu jim nakonec na delší dobu přenechal.
Klagenfurtská ražba zlata byla už za Ferdinanda I. velmi rozsáhlá, přesné údaje o ní se však nedochovaly. Klagenfurtský dukát byl pro svou jakost žádaným vývozním zbožím do Itálie, zejména do Benátek. Mincovna sídlila na klagenfurtském hradě a ve správě stavů zůstala až do roku 1622.
