Mince Ferdinanda I. Habsburského
Mince Ferdinanda I. Habsburského pocházejí z let 1526–1564, kdy první Habsburk na českém trůnu vládl Čechám, Uhrám a rakouským zemím a od roku 1556 jako císař i říši. Za něj se české země přesunuly od pražského groše k tolaru, Jáchymov přešel ze šlikovských rukou pod krále a roku 1561 zavedl zlatníkovou měnu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Stříbrný 72 krejcar Ferdinanda I. z roku 1556, ražený v Hallu. Výrazná portrétní ražba s bohatou titulaturou a dvouhlavým orlem. Historicky cenný kus z raného období habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) se narodil 10. března 1503 v Alcalá de Henares jako mladší syn Filipa I. Sličného a Jany Šílené a dětství prožil ve Španělsku. Roku 1521 se ujal vlády v rakouských zemích a 26. května 1521 se oženil s Annou Jagellonskou, sestrou krále Ludvíka. Když Ludvík v srpnu 1526 padl u Moháče bez potomků, zvolili čeští stavové 24. října 1526 Ferdinanda králem.
V Uhrách musel o korunu bojovat s Janem Zápolským, kterého podporovali Osmané; ti roku 1529 poprvé oblehli Vídeň. Roku 1531 byl zvolen římským králem. Ve vlastních zemích posiloval královskou moc a zřídil ústřední úřady, tajnou radu, dvorskou komoru a vojenskou radu. Odboj českých stavů a měst roku 1547 potlačil a městům odebral politická práva; roku 1556 povolal do Čech jezuity.
Téhož roku převzal po bratru Karlovi V. vládu v říši a stal se císařem. Zemřel 25. července 1564 ve Vídni a pohřben byl v chrámu svatého Víta v Praze vedle manželky. Země rozdělil mezi syny: Maxmilián II. dostal české a uherské země a Rakousy, Ferdinand Tyrolsko a Karel Štýrsko, Korutany a Kraňsko.
Roku 1528 odňal Šlikům ražbu v Jáchymově, který se tak stal královskou mincovnou s portrétem panovníka na tolarech. Pražské groše, od roku 1533 s letopočtem, se razily hlavně v Kutné Hoře až do roku 1547, kdy je nahradily lehké groše. Tolary razila i Praha a od roku 1543 Kutná Hora. Roku 1561 zavedl Ferdinand podle augšpurského řádu zlatníkovou měnu se zlatníkem o šedesáti krejcarech. Další jeho mince pocházejí z Vratislavi, z tyrolského Hallu a z dalších rakouských a uherských mincoven. O jeho vládě píše článek Ferdinand I.: Muž, který po Moháči skládal nový řád ve střední Evropě.
