Mince Ferdinanda II. Habsburského z Grazu
Mince Ferdinanda II. Habsburského z Grazu vznikaly v mincovně jeho rodného města za vlády ve Vnitřních Rakousích i po roce 1619, kdy se stal císařem. Mincovnu převzal do své správy roku 1607. Patří sem tolary s titulem arcivévody a vévody štýrského, dvou- a trojtolary, dukáty i kiprové ražby z let 1621–1622.
Ferdinand II. Habsburský (1578–1637) se narodil v Grazu jako syn arcivévody Karla II. Štýrského. Vlády ve Vnitřních Rakousích, tedy ve Štýrsku, Korutanech a Kraňsku, se ujal roku 1596, roku 1619 se stal císařem. Grazská mincovna tehdy patřila štýrským stavům a Ferdinand ji chtěl převzít už po návratu ze studií v Ingolstadtu roku 1595.
Podařilo se mu to roku 1607, kdy mincovnu získal do zeměpanské správy; od 1. ledna 1610 ji vedl mincmistr Simon Balthasar. Ražba na panovníkův účet, financovaná drahými půjčkami, byla jedním z kroků k finančnímu zhroucení roku 1623, ke kaládě. Z Grazu jsou doloženy kiprové čtyřiadvacetníky a dvanáctníky z roku 1621 a kiprové krejcary z roku 1622.
Grazské tolary Ferdinanda II. nesou na líci vavřínový portrét v brnění s titulem císaře a krále uherského a českého, na rubu korunovaný štít a titul arcivévody rakouského, vévody burgundského a štýrského. Z mincovny pocházejí i reprezentativní násobky – trojtolary z let 1621 a 1631, dvoutolary z let 1626 a 1632 a šestidukát z roku 1632.
