Mince Ferdinanda II. Tyrolského z Hallu
Mince Ferdinanda II. Tyrolského z Hallu razila tyrolská zemská mincovna pro arcivévodu Ferdinanda II., syna císaře Ferdinanda I., v letech 1564–1595. Převažují jeho tolary bez letopočtu s polopostavou v brnění a s arcivévodským kloboukem; vedle nich se razily i guldentalery a díly tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Ovládací prvky výpisu
Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) byl v letech 1547–1567 místodržitelem v Čechách. Po smrti otce, císaře Ferdinanda I., zdědil roku 1564 Tyrolsko a Přední Rakousy a v lednu 1567 slavnostně vstoupil do své nové země. Tyrolsko mělo vlastní mincovnu v Hallu u Innsbrucku, blízko stříbrných dolů.
Roku 1567 dal Ferdinand mincovnu přestěhovat na hrad Hasegg, kde už zůstala. Hall byl jedním z prvních míst, kde se razilo válci místo kladiva; válcový lis z roku 1571, jehož rekonstrukce je dnes k vidění v Haseggu, zvládl kolem 4 000 mincí denně. Válcová ražba se uplatnila i na části Ferdinandových tolarů, u jiných ji katalogy neuvádějí.
Ferdinandovy hallské tolary nenesou letopočet. Na líci je arcivévoda v polopostavě, ve zbroji, s arcivévodským kloboukem a žezlem, s opisem FERDINANDVS D. G. ARCHIDVX AVSTRIAE; rub nese korunovaný znak a pokračování titulu DVX BVRGVNDIAE COMES TIROLIS. Vedle tolarů se razily guldentalery, zavedené říšským mincovním řádem z roku 1559 v hodnotě 60 krejcarů. Od roku 1584 razil Ferdinand tolary také v alsaském Ensisheimu.
