Mince Ferdinanda II. Tyrolského
Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) byl rakouským arcivévodou, dvanáct let místodržícím v Čechách a od roku 1564 vládcem Tyrolska. Proslul jako sběratel, stavitel zámku Ambras a manžel měšťanky Filipiny Welserové. Zemřel v Innsbrucku roku 1595 po jedenatřiceti letech vlády.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského, ražený v Hallu kolem roku 1580. Vynikající ukázka habsburského mincovnictví s portrétem arcivévody v brnění a bohatě členěným rodovým...
Čtvrtolar Ferdinanda I. z alsaské mincovny Ensisheim je působivým svědectvím rané fáze habsburského mincovnictví 16. století. Tyto stříbrné ražby představují symbol mocenského...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) se narodil v Linci jako druhorozený syn císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Vzdělání získal na dvorech v říši i v Itálii a od mládí projevoval mimořádný zájem o umění, techniku a starožitnosti.
V letech 1547 až 1567 působil jako místodržící v Čechách. Sídlil v Praze, kde se podílel na obnově Pražského hradu po velkém požáru a nechal v Královské oboře postavit letohrádek Hvězda, jehož půdorys tvoří šesticípá hvězda.
V Praze se také odehrál nejromantičtější příběh jeho života. Tajně se oženil s Filipinou Welserovou, dcerou augsburského patricije. Sňatek s měšťankou byl pro člena císařského rodu nepřijatelný, a manželství proto muselo zůstat po léta utajené.
Otec sňatek nakonec uznal, ale s podmínkou, že Filipina nesmí užívat arcivévodský titul a jejich synové ztratí nárok na dědictví. Pár žil převážně v ústraní a jejich vztah byl podle dobových zpráv skutečně šťastný.
Roku 1564 zdědil po otci Tyrolsko a přední rakouské země a přesídlil do Innsbrucku. Nedaleké panství Ambras přestavěl na renesanční zámek, kde umístil své sbírky.
Ambraská sbírka patřila k prvním systematicky budovaným muzeím v Evropě. Shromáždil v ní zbroj slavných vojevůdců, umělecká díla, přírodní kuriozity i portrétní galerii a části z ní tvoří dodnes jádro vídeňských uměleckých fondů.
Po Filipinině smrti se podruhé oženil s Annou Kateřinou Gonzagovou. Zemřel v lednu roku 1595 v Innsbrucku a tyrolské země připadly zpět hlavní větvi rodu.
V dějinách bývá připomínán spíše jako mecenáš než jako politik. Jeho zásluhou se z Innsbrucku i z Prahy staly na čas střediska renesanční kultury a sbírky, které založil, patří k nejstarším dochovaným muzejním souborům ve střední Evropě.
