Mince Ferdinanda II. Tyrolského

Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) se narodil v Linci jako druhorozený syn císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Vzdělání získal na dvorech v říši i v Itálii a od mládí projevoval mimořádný zájem o umění, techniku a starožitnosti.

V letech 1547 až 1567 působil jako místodržící v Čechách. Sídlil v Praze, kde se podílel na obnově Pražského hradu po velkém požáru a nechal v Královské oboře postavit letohrádek Hvězda, jehož půdorys tvoří šesticípá hvězda.

V Praze se také odehrál nejromantičtější příběh jeho života. Tajně se oženil s Filipinou Welserovou, dcerou augsburského patricije. Sňatek s měšťankou byl pro člena císařského rodu nepřijatelný, a manželství proto muselo zůstat po léta utajené.

Otec sňatek nakonec uznal, ale s podmínkou, že Filipina nesmí užívat arcivévodský titul a jejich synové ztratí nárok na dědictví. Pár žil převážně v ústraní a jejich vztah byl podle dobových zpráv skutečně šťastný.

Roku 1564 zdědil po otci Tyrolsko a přední rakouské země a přesídlil do Innsbrucku. Nedaleké panství Ambras přestavěl na renesanční zámek, kde umístil své sbírky.

Ambraská sbírka patřila k prvním systematicky budovaným muzeím v Evropě. Shromáždil v ní zbroj slavných vojevůdců, umělecká díla, přírodní kuriozity i portrétní galerii a části z ní tvoří dodnes jádro vídeňských uměleckých fondů.

Po Filipinině smrti se podruhé oženil s Annou Kateřinou Gonzagovou. Zemřel v lednu roku 1595 v Innsbrucku a tyrolské země připadly zpět hlavní větvi rodu.

V dějinách bývá připomínán spíše jako mecenáš než jako politik. Jeho zásluhou se z Innsbrucku i z Prahy staly na čas střediska renesanční kultury a sbírky, které založil, patří k nejstarším dochovaným muzejním souborům ve střední Evropě.