Mince Ferdinanda II. Habsburského z Brna
Mince Ferdinanda II. Habsburského z Brna vznikaly v moravské zemské mincovně v letech 1621–1627. Nejvíc jich pochází z krátké doby dlouhé mince 1621–1623, kdy se tu razily znehodnocené zlatníky, 48krejcary a 24krejcary. Po kaládě následovaly plnohodnotné tolary a jejich násobky i drobné groše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Vzácný 48krejcar z období kipperové měny za vlády Ferdinanda II. odráží dramatickou hospodářskou krizi a měnový chaos počátku třicetileté války.
Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1621 ražený v Klagenfurtu představuje hodnotnou barokní minci s portrétem panovníka a císařskou heraldikou. Atraktivní pro sběratele díky...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand II. Štýrský (1578–1637), český a uherský král a od roku 1619 římský císař, převzal brněnskou mincovnu po porážce stavovského povstání. Mincovnu obnovili moravští stavové roku 1619 po více než století nečinnosti a jejím mincmistrem se stal Hanuš Pecz z Jáchymova.
Pecz po pádu povstání razil v Brně dál, nyní už vládní minci s portrétem Ferdinanda II. Jeho ražby z roku 1621 nesou mincmistrovskou značku a patří k nim zlatníky, 48krejcary a 24krejcary. Všechny vznikaly podle snížené stopy tzv. dlouhé mince, kdy se z hřivny stříbra razilo stále víc peněz s nižším obsahem drahého kovu.
Smlouvou z 18. ledna 1622 pronajal císař ražbu v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích konsorciu Hanse de Witte. Moravské mince z této doby už značku mincmistra nemají a roku 1622 se v Brně poprvé objevil tolar s vyznačenou hodnotou 150 krejcarů. Pecz zemřel kolem 1. září 1622. Kaláda roku 1623 znamenala pro držitele moravských kiprových mincí ztrátu asi 87 % hodnoty.
Po kaládě vzal brněnskou mincovnu do nájmu Baltazar Zwirner a mincmistrem se stal Kryštof Wohnsiedler. Z roku 1624 jsou známy brněnské třítolary, dvoutolary, tolary, půltolary, groše a krejcary, poslední ražby – groše – nesou letopočet 1627. Pak mincovna za Ferdinandova života už nepracovala; obnovena byla až roku 1646.
