Mince Ferdinanda III. Habsburského z Augsburgu
Mince Ferdinanda III. Habsburského z Augsburgu jsou ražby říšského města Augsburgu z let jeho císařské vlády (1637–1657). Vydávalo je město podřízené přímo císaři: na líci tolarů je Ferdinandovo poprsí a titulatura, na rubu pohled na město se šiškou, znakem Augsburgu, a jeho římský název.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období habsburské moci ve střední Evropě.
Ovládací prvky výpisu
Augsburg byl od středověku svobodným říšským městem a mincovní právo získal 21. května 1521 listinou císaře Karla V. Ražbu zahájil ještě téhož roku a razil až do roku 1805, kdy ztratil říšskou svobodu a připadl Bavorsku. Na svých tolarech město uvádělo panujícího císaře, za Ferdinanda III. Habsburského (1608–1657), římského císaře v letech 1637–1657, tedy jeho poprsí s vavřínovým věncem a opis s tituly císaře a krále uherského a českého.
Rub augsburských tolarů nese panorama města s věžemi, v popředí šišku – takzvaný Stadtpyr, znamení města, které nese i jeho erb – a latinský název AVGVSTA VINDELICORVM, „Augustovo město v zemi Vindeliků“. Pod obrazem bývá letopočet.
Ferdinandova vláda připadla na závěr třicetileté války, která Augsburg těžce poznamenala. Roku 1632 se město vzdalo Švédům, po porážce Švédů u Nördlingen bylo obleženo císařskými a bavorskými vojsky a v březnu 1635 kapitulovalo; od začátku války ztratilo dvě třetiny obyvatel. Ještě v září 1646 je ostřelovalo spojené švédsko-francouzské vojsko.
