Mince Filipa I. Araba z Říma
Mince Filipa I. Araba z Říma pocházejí z hlavní mincovny říše z let 244–249. Patří sem stříbrné antoniniány i bronzové sestercie a asy s Annonou, vojenskými odznaky nebo příjezdem císaře do Říma a zejména ražby roku 248, kdy Řím slavil tisíc let od založení – série SAECVLARES AVGG se zvířaty a sloupem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Ovládací prvky výpisu
Filip I. Arab (asi 204–249) se stal císařem po smrti Gordiána III. v únoru 244 a do Říma dorazil koncem léta téhož roku. Jeho mince razila vedle Říma také Antiochie v Sýrii, římská mincovna však vydávala úplnou řadu nominálů od zlatých aureů přes stříbrné antoniniány a denáry po bronzové sestercie, dupondie a asy.
K prvním římským typům patří ADVENTVS AVGG s císařem na koni, připomínka jeho příjezdu do města, a ANNONA AVGG s bohyní zásobování obilím. Na podporu armády odkazují antoniniány FIDES EXERCITVS se čtyřmi vojenskými odznaky, které katalog RIC klade do let 247–249. Finanční tíseň vedla Filipa ke snižování obsahu stříbra v antoniniánu.
Nejznámější římskou emisí jsou ražby k saekulárním hrám v dubnu 248, kterými Řím oslavil tisíc let od svého založení. Antoniniány s opisem SAECVLARES AVGG nesou lva, vlčici s dvojčaty, jelena, antilopu, gazelu, kozu nebo hrocha, jiné nízký sloup s nápisem COS III; bronzy doplňuje opis MILIARIVM SAECVLVM. Vládu Filipa I. ukončila roku 249 porážka u Verony proti Deciovi.





