Mince Filipa I. Araba
Mince Filipa I. Araba pocházejí z let 244–249, kdy římský císař ze Sýrie vládl spolu se synem Filipem II. Hlavní stříbrnou mincí byl antoninián, razily ho hlavně Řím a Antiochie. Roku 248 připomněla tisící výročí založení Říma celá řada ražeb s nápisem SAECVLARES AVGG a s vyobrazením zvířat.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Filip I. Arab (asi 204–249) se narodil v dnešní Šahbě v jižní Sýrii, tehdy v provincii Arabia Petraea, a většina historiků jej pokládá za Araba. Byl synem místního občana Julia Marina, oženil se s Otacilií Severou a roku 237 nebo 238 se jim narodil syn Filip II. Na jeho vzestupu měl podíl bratr Gaius Julius Priscus, vysoký úředník císaře Gordiana III.
Za Gordianova tažení proti perskému králi Šápúrovi I. se Filip roku 243 stal pretoriánským prefektem. Když mladý císař v únoru 244 po prohrané bitvě zemřel, za okolností dodnes sporných, převzal Filip vládu. S Peršany rychle uzavřel mír, zaplatil jim 500 000 denárů a vrátil se do Říma. Rodné město přestavěl a přejmenoval na Philippopolis. Roku 246 odrazil vpád Karpů přes Dunaj.
Roku 248 slavil Řím tisíc let od založení velkolepými hrami. Od konce téhož roku však vypukaly vzpoury a vpády na Dunaji. Filip tam vyslal Decia, kterého vojáci provolali císařem; Decius vytáhl na Itálii a roku 249 Filipa porazil u Verony, kde císař v bitvě nebo krátce po ní zahynul. Pozdější křesťanští autoři jej považovali za prvního křesťanského císaře, většina historiků to však zpochybňuje.
Hlavní stříbrnou mincí byl antoninián, jehož jakost Filip kvůli nedostatku peněz dále snížil; vedle něj se razily zlaté aurey a bronzové sestercie, dupondie a asy. Většina typů vznikla v Římě, další v Antiochii. Hned po nástupu vydal mince s nápisem PAX FVNDATA CVM PERSIS o uzavřeném míru, roku 248 pak k tisíciletí Říma ražby SAECVLARES AVGG a MILIARIVM SAECVLVM s vyobrazením zvířat, sloupu nebo chrámu. Podle Encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky se za jeho vlády poprvé objevují značky mincoven na císařských mincích.





