Mince Francesca Foscari
Francesco Foscari (1373–1457) byl benátským dóžetem v letech 1423 až 1457 a stál v čele republiky déle než kterýkoli jeho předchůdce. Rozšířil benátské území na pevnině, dlouhé války s Milánem však vyčerpaly státní pokladnu a jeho vláda skončila nuceným odstoupením.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Francesco Foscari (1373–1457) pocházel ze starobylé benátské patricijské rodiny a od mládí procházel úřady republiky. Byl vyslancem, členem rady i správcem státních financí a získal pověst schopného a ctižádostivého muže. Dóžetem byl zvolen roku 1423 po dlouhém a napínavém hlasování.
Jeho nástup znamenal obrat v benátské politice. Zatímco jeho předchůdce Tommaso Mocenigo varoval před zaplétáním se do válek na pevnině a doporučoval soustředit se na námořní obchod, Foscari prosadil opačný kurz a pustil se do soupeření s milánskými Visconti.
Války trvaly s přestávkami tři desetiletí. Benátky si během nich připojily Brescii, Bergamo a další města a jejich pevninské državy dosáhly největšího rozsahu v dějinách republiky. Úspěch však byl vykoupen obrovskými výdaji, rostoucím zadlužením a trvalým napětím s ostatními italskými státy.
Dóžecí úřad byl v Benátkách záměrně omezen kontrolními radami a Foscari se opakovaně dostával do sporu s mocnou Radou deseti. Několikrát nabídl abdikaci, pokaždé mu však byla odmítnuta, protože zvyklosti republiky odchod z úřadu prakticky neumožňovaly.
Nejtěžší ranou se stal osud jeho syna Jacopa. Ten byl opakovaně obviněn z přijímání darů od cizích vládců a ze styků s nepřáteli republiky, souzen a poslán do vyhnanství na Krétu, kde roku 1457 zemřel. Otec proti rozsudkům nemohl nic podniknout.
Zlomený stařec už úřad nezvládal a Rada deseti ho v říjnu roku 1457 přinutila odstoupit. Jen několik dní po sesazení Francesco Foscari zemřel. Republika mu přesto vystrojila okázalý pohřeb.
Jeho vláda bývá hodnocena rozporuplně. Přinesla republice největší územní rozmach, zároveň ji však zatáhla do vleklých pevninských konfliktů, které odvedly síly od moře a předznamenaly úpadek benátské moci.
