Mince Františka I. Štěpána Lotrinského z Hallu
Mince Františka I. Štěpána Lotrinského z Hallu razila tyrolská zemská mincovna v letech 1746–1765 a po císařově smrti ještě s jeho letopočtem 1765. Poznají se podle dvojpísmene H–A u orla; patří sem půltolary a drobné stříbrné mince konvenční měny včetně sedmnáctníků označených XVII.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená v habsburské monarchii za vlády Františka I. Lotrinského, císaře Svaté říše římské a manžela Marie Terezie, patří mezi...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Hallu za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 17krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1753, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje krásnou ukázku mincovní tvorby poloviny 18. století s císařským orlem a...
Ovládací prvky výpisu
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765), manžel Marie Terezie, byl od roku 1745 římským císařem. Aby se jeho ražby odlišily od mincí jeho manželky, dostaly od roku 1746 u orla dvojpísmeno mincovny; pro tyrolský Hall stanovilo nařízení ze 17. června 1746 písmena H–A. Tamní zemská mincovna byla roku 1477 přenesena z Merana do blízkosti stříbrných dolů a od roku 1567 sídlila na hradě Hasegg.
S přechodem na konvenční měnu musely nové mince od 1. ledna 1751 nést hned za letopočtem malý burgundský křížek a dosavadní patnáctníky a šestníky se přeznačily na XVII a VII krejcarů. Proto nesou hallské sedmnáctníky označení XVII. Od roku 1754 přibyly dvacetníky a desetníky.
Císař zemřel 18. srpna 1765 v nedalekém Innsbrucku. Jeho mince se pak razily dál jako posmrtné, vždy s letopočtem 1765 a s písmenem skutečného roku ražby pod portrétem. Hall přitom někdy ponechal staré dvojpísmeno H–A.
