Mince Františka I. Štěpána Lotrinského
Mince Františka I. Štěpána Lotrinského pocházejí z let 1745–1765, kdy byl manžel Marie Terezie římským císařem, a z posmrtných ražeb s letopočtem 1765. Jeho mince odpovídají ražbám manželky a pocházejí ze stejných mincoven; od roku 1746 je odlišují dvojice písmen u orla, například H-A pro Hall nebo K-B pro Kremnici.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená v habsburské monarchii za vlády Františka I. Lotrinského, císaře Svaté říše římské a manžela Marie Terezie, patří mezi...
Stříbrný 20krejcar z roku 1762, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1763, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Hallu za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 17krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1753, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje krásnou ukázku mincovní tvorby poloviny 18. století s císařským orlem a...
Stříbrný 20 krejcar z roku 1765 s portrétem Františka I. Štěpána Lotrinského, ražený v Kremnici. Atraktivní historická mince z období habsburské monarchie, sběratelsky cenná pro...
Rakouský 20 krejcar z roku 1765, ražený v Kremnici jménem Františka I. Štěpána Lotrinského, představuje nádhernou ukázku barokní mincovní tvorby s bohatým heraldickým motivem a...
Ovládací prvky výpisu
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) se narodil v Nancy jako druhý syn lotrinského vévody Leopolda Josefa Lotrinského a Alžběty Charlotty Orleánské; přes babičku byl pravnukem císaře Ferdinanda III. Habsburského. Část mládí strávil u vídeňského dvora a roku 1729 převzal vládu v Lotrinsku i Těšínském knížectví.
Roku 1736 se oženil s Marií Terezií. Za souhlas se sňatkem žádala Francie Lotrinsko, a František je proto vyměnil za Toskánsko, kde se po smrti Giana Gastona Medicejského roku 1737 stal velkovévodou. Když Marie Terezie roku 1740 převzala habsburské země, jmenovala jej spoluvladařem, skutečnou moc však držela sama. Po smrti Karla VII. Bavorského byl roku 1745 ve Frankfurtu zvolen římským císařem.
Vynikl jako podnikatel: zvelebil hospodářství Toskánska, na panstvích Holíč a Šaštín založil manufaktury a jeho banky půjčovaly i státní pokladně, jejíž finanční správu mu manželka roku 1763 svěřila. Z manželství vzešlo šestnáct dětí, mezi nimi císaři Josef II. a Leopold II. Zemřel náhle 18. srpna 1765 v Innsbrucku.
Jeho mincovnictví se až na nepatrné výjimky shoduje s ražbami Marie Terezie a pocházelo ze stejných mincoven. Nařízení z roku 1746 určilo, že jeho mince ponesou u orla dvojici písmen mincovny: W-I pro Vídeň, H-A pro Hall, P-R pro Prahu nebo K-B pro Kremnici. Po jeho smrti razila Marie Terezie s manželovým jménem posmrtné mince s letopočtem 1765 a písmenem pod poprsím, které označuje skutečný rok ražby. Podrobněji o jeho životě píše článek František I. Štěpán Lotrinský: Ekonom a reformátor ve stínu Marie Terezie.
