Mince Františka I. Štěpána Lotrinského
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) byl manželem Marie Terezie a od roku 1745 římským císařem. Kvůli sňatku se vzdal rodné Lotrinsko a získal Toskánsko. Proslul podnikavostí, s níž ozdravil finance monarchie. Zemřel náhle roku 1765 během svatby svého syna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Hallu za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1764, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 17krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1753, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje krásnou ukázku mincovní tvorby poloviny 18. století s císařským orlem a...
Rakouský 20 krejcar z roku 1765, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Štěpána Lotrinského, představuje nádhernou ukázku barokní mincovní tvorby s bohatým heraldickým motivem...
Ovládací prvky výpisu
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) se narodil v Nancy jako syn lotrinského vévody Leopolda. Už jako patnáctiletý přišel na vídeňský dvůr, kde jej císař Karel VI. přijal téměř jako vlastního syna. Tam se také seznámil s arcivévodkyní Marií Terezií, s níž ho pojil skutečný citový vztah.
Sňatek však narazil na velmocenskou politiku. Francie odmítala, aby na jejích hranicích vládl panovník spojený s Habsburky, a Františkovi tak nezbylo než se roku 1736 vzdát rodného Lotrinska. Výměnou získal Toskánské velkovévodství a mohl se oženit.
Po smrti Karla VI. roku 1740 se ocitl po boku manželky uprostřed války o rakouské dědictví. Vojevůdcem nebyl a jeho pokusy o velení příliš neuspěly. Roku 1745 byl zvolen římským císařem, skutečnou vládu v habsburských zemích však pevně držela Marie Terezie.
Jeho silnou stránkou byly peníze. Zakládal manufaktury, investoval do obchodu i do pozemků a spravoval vlastní majetek tak úspěšně, že z něj v době války půjčoval státu. Zavedl racionálnější hospodaření s císařskými statky a jeho podnikání pomohlo monarchii přečkat nejtěžší období.
Vedle toho byl vášnivým sběratelem a zájemcem o přírodní vědy. Shromáždil rozsáhlé sbírky nerostů a starožitností, které se staly základem vídeňských muzeí. Zemřel náhle v srpnu roku 1765 v Innsbrucku během svatby svého syna. Jeho sbírky se staly základem vídeňských muzejních fondů a mincovní kabinet patří dodnes k nejbohatším na světě.
Více si o tomto panovníkovi můžete přečíst v našem článku František I. Štěpán Lotrinský: Ekonom a reformátor ve stínu Marie Terezie.





