Mince Františka I. Štěpána Lotrinského z Řezna
Mince Františka I. Štěpána Lotrinského z Řezna razilo svobodné říšské město Řezno, sídlo stálého říšského sněmu, v letech jeho císařské vlády 1745–1765. Typické jsou konvenční tolary s pohledem na město a opisem MONETA REIP RATISBON na jedné straně a s poprsím císaře Františka I. Štěpána na straně druhé.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená v habsburské monarchii za vlády Františka I. Lotrinského, císaře Svaté říše římské a manžela Marie Terezie, patří mezi...
Stříbrný 20krejcar z roku 1762, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1763, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Hallu za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 17krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1753, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje krásnou ukázku mincovní tvorby poloviny 18. století s císařským orlem a...
Stříbrný 20 krejcar z roku 1765 s portrétem Františka I. Štěpána Lotrinského, ražený v Kremnici. Atraktivní historická mince z období habsburské monarchie, sběratelsky cenná pro...
Rakouský 20 krejcar z roku 1765, ražený v Kremnici jménem Františka I. Štěpána Lotrinského, představuje nádhernou ukázku barokní mincovní tvorby s bohatým heraldickým motivem a...
Ovládací prvky výpisu
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765), manžel Marie Terezie, byl římským císařem od roku 1745 do své smrti. Řezno bylo od roku 1245 svobodným říšským městem, podřízeným přímo císaři, a v letech 1663–1806 zasedal v jeho radnici stálý říšský sněm. Město razilo vlastní mince a na jeho tolarech nesla jednu stranu podobizna vládnoucího císaře.
Řezno patřilo k bavorskému říšskému kraji, do něhož smlouva z 20. září 1753 přenesla rakouskou konvenční měnu. Řezenské tolary z 50. let 18. století proto nesou údaj X ST EINE F C M – deset kusů z jedné hřivny ryzího stříbra kolínské váhy. Jednu stranu zdobí poprsí císaře v brnění s opisem FRANCISCUS D G ROM IMP SEMP AVG, druhou panorama města přes Dunaj s opisem MONETA REIP RATISBON a pod letopočtem značka I C B mincmistra Johanna Christopha Busche, který v Řeznu působil v letech 1741–1766.
Městskou samostatnost Řezno ztratilo roku 1803, kdy se stalo jádrem knížectví arcibiskupa Karla Theodora von Dalberg, roku 1810 pak připadlo Bavorskému království.
