Mince Františka II. (Františka I. Rakouského)
Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) pocházejí z let 1792–1835, kdy panovník vládl nejprve jako poslední císař Svaté říše římské a od roku 1804 jako první císař rakouský. Války s revoluční Francií přinesly křížové tolary, záplavu papírových bankocetlí a státní bankrot roku 1811.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
František II. (František I. Rakouský) (1768–1835) se narodil ve Florencii jako nejstarší syn toskánského velkovévody, pozdějšího císaře Leopolda II., a Marie Ludoviky Španělské. Jeho strýc Josef II. neměl žijící potomky, a proto byl roku 1784 povolán k výchově do Vídně. Po otcově náhlé smrti v březnu 1792 nastoupil na trůn a téhož roku se stal římským císařem.
Většinu jeho vlády vyplnily války s revoluční a napoleonskou Francií. Když se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem Francouzů, přijal František v srpnu 1804 titul dědičného císaře rakouského. Po porážce u Slavkova a vzniku Rýnského spolku složil roku 1806 římskou korunu, čímž Svatá říše římská zanikla. Po další prohrané válce roku 1809 musel provdat dceru Marii Luisu za Napoleona.
Po Napoleonově porážce předsedal Vídeňskému kongresu, který řídil jeho kancléř Klemens Wenzel von Metternich a z něhož vzešel Německý spolek. Monarchie získala zpět většinu ztracených zemí a František se stal také králem lombardsko-benátským. Byl čtyřikrát ženatý. Zemřel ve Vídni 2. března 1835 a nastoupil po něm syn Ferdinand I. Dobrotivý.
Na stříbrných mincích do roku 1806 vystupuje jako římský císař František II., potom jako rakouský císař František I. Vedle konvenčních tolarů se razily křížové tolary s burgundským křížem a třemi korunami, původně určené pro Rakouské Nizozemí; pražská mincovna, obnovená roku 1795, se na ně specializovala pro platby armádě. Válečné výdaje kryly nekryté bankocetle a roku 1811 vyhlásil stát bankrot: papírové peníze byly sníženy na pětinu a vznikla takzvaná vídeňská měna. Měděné krejcary z roku 1816 měly vyšší kupní sílu než předchozí emise, a proto se jim lidově říkalo „krejcary dobráky“. Podrobněji o jeho životě píše článek František II.: Poslední císař Svaté říše římské.
