Mince Františka II. (Františka I. Rakouského)
František II. (1768–1835) byl posledním císařem Svaté říše římské a zároveň prvním rakouským císařem, který vládl jako František I. Celý život čelil Napoleonovi a po jeho porážce se stal jedním ze strůjců poválečného uspořádání Evropy. Zemřel roku 1835.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1806 zachycuje období napoleonských válek a zásadní proměny habsburské monarchie. Ražba z Kremnice s certifikací NGC MS 61 je...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Vídeňský tolar Františka I. z roku 1828 představuje ražbu pozdní restaurace po napoleonských válkách. Zaujme sběratele rakouského císařství i klasických stříbrných tolarů.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený v Kremnici. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Měděná mince o hodnotě 3 groše z roku 1794 vydaná pro potřeby císařsko-královského vojska. Vznikla v období politického napětí během Kościuszkovského povstání a představuje...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
.jpg)
František II. (1768–1835) se narodil ve Florencii jako syn toskánského velkovévody, pozdějšího císaře Leopolda II. Výchovu mu zajistil strýc Josef II., který si synovce povolal do Vídně a chtěl z něj vychovat osvícenského panovníka. Mladík si však z jeho reforem odnesl spíše nedůvěru k překotným změnám.
Vlády se ujal roku 1792, jen několik měsíců poté, co vypukla válka s revoluční Francií. Následující dvě desetiletí se odehrávala ve znamení opakovaných porážek. Rakousko ztratilo Nizozemí, italské državy i vliv v Německu a jeho pokladna se ocitla na pokraji zhroucení.
Roku 1804 na Napoleonovo císařství odpověděl vyhlášením rakouského císařství, aby jeho titul nebyl nižší než francouzský. O dva roky později, po porážce u Slavkova a vzniku Rýnského spolku, položil korunu Svaté říše římské. Tisíciletá říše tím zanikla.
Dno přišlo roku 1810, kdy musel svou dceru Marii Luisu provdat za Napoleona. Zlom nastal až po francouzském tažení do Ruska, kdy se Rakousko připojilo k protinapoleonské koalici a podílelo se na vítězství u Lipska.
Vrcholem jeho panování byl vídeňský kongres v letech 1814 a 1815. Rakousko na něm získalo zpět ztracená území a spolu s kancléřem Metternichem se stalo strážcem konzervativního pořádku v Evropě. Zbytek vlády strávil František v obavách z jakýchkoli změn a zemřel v březnu roku 1835. Za jeho vlády se zároveň zformoval systém, který na desítky let potlačoval národní i liberální hnutí ve střední Evropě včetně českých zemí. Historikové toto období označují jako předbřeznovou dobu.
Více si o životě tohoto panovníka můžete přečíst v článku František II.: Poslední císař Svaté říše římské.
