Mince Františka II. Rákócziho z Kremnice
Mince Františka II. Rákócziho z Kremnice vznikly za protihabsburského povstání let 1703–1711. Povstalci razili mince s opisy Uherského království a Madonou jako patronkou Uher; v Kremnici, jejíž ražby nesou značku K–B, vznikaly dukáty i měděné poltury, kterými povstání v letech 1704–1707 nahrazovalo chybějící stříbro.
František II. Rákóczi (1676–1735), uherský šlechtic a sedmihradský kníže, stál v čele povstání proti Habsburkům v letech 1703–1711. Jeho mince místo panovnického titulu nesly opisy Uherského království, například MONETA NOVA ARGEN REG HVNG, a na rubu Madonu s opisem PATRONA HVNGARIAE. Značka K–B označuje Kremnici, odkud pocházejí i Rákócziho dukáty, mezi nimi dukát s letopočtem 1707.
Povstání potřebovalo drahé kovy na nákup zbraní, a proto Rákóczi 22. dubna 1704 oznámil župám a městům, že místo chybějícího stříbra vydá měděné drobné mince. V letech 1704–1707 vznikaly měděné poltury a jejich násobky – 4, 10 a 20 poltur – s korunovaným uherským znakem na líci a Madonou s Ježíškem na rubu. Poltura platila půl groše, tedy jeden a půl krejcaru. Nejčastější desetipoltura dostala podle opisu PRO LIBERTATE lidové jméno libertáš.
Měděné peníze rychle ztrácely důvěru. Sněm v Ónodu je 8. června 1707 znehodnotil – desetipoltura klesla na čtyři poltury a dvacetipoltura na osm – a v Kremnici se libertáše z kterékoli mincovny opatřovaly kontramarkou na znamení nové hodnoty. Habsburská strana jejich přijímání nařízením zakázala.
