Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) z Milána
Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) z Milána pocházejí ze dvou období habsburské vlády v Lombardii: z let 1792–1800, kdy se tu razily hlavně křížové tolary se značkou M, a z doby po roce 1815, kdy Milán razil pro Lombardsko-benátské království rakouské liry, půlscuda a další mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1792 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Ovládací prvky výpisu
František II. (1768–1835), od roku 1804 rakouský císař František I., zdědil roku 1792 i Milánské vévodství, které patřilo Rakousku od roku 1707. Milánská mincovna pro něj razila křížové (korunní) tolary, v Itálii zvané crocione: na líci portrét panovníka a pod ním značka M, na rubu burgundský kříž se třemi korunami a řádem Zlatého rouna. V Miláně se tento tolar počítal za 7½ milánské liry a razil se tu už od Josefa II. Za Františka II. tu vznikaly jen celé tolary, nikoli jejich díly.
Roku 1796 obsadila Milán francouzská armáda pod Napoleonem Bonapartem a mírem v Campo Formio roku 1797 se Rakousko vévodství vzdalo. Křížové tolary se značkou M přesto nesou letopočty až do roku 1800 a kusy s letopočtem 1800 se razily ještě do roku 1812.
Vídeňský kongres roku 1815 připojil Lombardii k nově vzniklému Lombardsko-benátskému království s rakouským císařem jako králem. Do roku 1822 razily Milán a Benátky jen mince platné v celém císařství; vlastní rakouská lira pro toto království o 4,331 g stříbra ryzosti 900/1000 v hodnotě 20 krejcarů vstoupila do oběhu 1. listopadu 1823. Jejími násobky byly půlscudo za 3 liry, scudo za 6 lir a zlatá sovrana za 40 lir.
