Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) z Prahy
Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) z Prahy pocházejí z let 1795–1835, kdy byla pražská mincovna znovu otevřena kvůli válkám s Francií. Nejprve razila hlavně křížové tolary a jejich díly, kolem roku 1800 přešla na drobné stříbro a měď a v letech 1809–1827 vznikaly konvenční tolary; ražby nesou značku C.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Ovládací prvky výpisu
František II. (1768–1835) vládl od roku 1792 jako římský císař, roku 1804 přijal titul rakouského císaře a po zániku Svaté říše římské roku 1806 vládl jako František I. Rakouský. Pražská mincovna byla v jeho době zavřená – Josef II. ukončil její činnost 30. dubna 1784. Válka s revoluční Francií si však vyžádala velké množství peněz, a tak byla mincovna na podzim 1795 znovu otevřena v prostorách zrušeného paulánského kláštera na Staroměstském náměstí včetně kostela sv. Salvátora.
V prvních letech razila Praha hlavně křížové tolary (1795–1797), jejich poloviny a čtvrtiny. Šlo o korunní tolar převzatý z Rakouského Nizozemí – s burgundským křížem, korunami a Zlatým rounem, o hmotnosti 29,44 g a ryzosti 0,879 –, který sloužil hlavně k placení armády a měl o něco vyšší hodnotu než běžný konvenční tolar. Na líci nese portrét panovníka a titul FRANC II D G R I S A GER HIE HUN BOH REX, na rubu opis ARCH AUST DUX BURG LOTH BRAB COM FLAN.
Kolem roku 1800 přešla mincovna na drobné stříbrné a měděné mince; s letopočtem 1800 vznikly mimo jiné čtyřiadvacetikrejcary, šestikrejcary, trojníky a krejcary. Dukáty se razily v letech 1797–1798, 1806–1807 a 1809. Konvenční tolary a půltolary s titulem rakouského císaře vznikaly v letech 1809 a 1811–1827, nejdéle se razily dvacetníky. V letech 1828–1830 mincovna přechodně nepracovala.
Mincmistry byli Ignác Kendler (1795–1801), F. Stöhr (1801–1822) a J. Hippmann (1822–1835). Mincovna po celou dobu užívala písmeno C, přidělené Praze v písmenném značení habsburských mincoven.
