Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) z Vídně
Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) z Vídně pocházejí z let 1792–1835 a všechny nesou značku vídeňské mincovny A. Patří sem křížové i konvenční tolary, dvacetníky a krejcary, měděné ražby z doby napoleonských válek i dukáty s titulem římského a později rakouského císaře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského vznikl ve Vídni roku 1814, v závěru napoleonských válek. Portrét panovníka obklopuje věnec, zatímco rub s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Oběhový 24krejcar z roku 1800 představuje běžnou minci habsburské monarchie z období vlády Františka II. Jde o typický nominál přelomu 18. a 19. století, který dokládá fungování...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Ovládací prvky výpisu
František II. (1768–1835) vládl od roku 1792 jako římský císař, roku 1804 přijal titul rakouského císaře a po zániku Svaté říše římské roku 1806 vládl už jen jako František I. Rakouský. Vídeňské mince to zachycují v opisu: do roku 1806 nesou titul FRANCISCVS II D G R I S A, později FRANCISCVS I D G AVSTRIAE IMPERATOR. Všechny jeho vídeňské ražby mají značku mincovny A.
V prvních letech vlády razila Vídeň vedle konvenčních tolarů i křížové tolary typu Rakouského Nizozemí s burgundským křížem a korunami, které za koaličních válek vytlačovaly z oběhu tolary konvenční. Konvenční tolar vážil 28,06 g stříbra ryzosti 833/1000 a z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo deset kusů.
Válečné výdaje zatížily měnu papírovými bankocetlemi. Měděné třicetníky a patnáctníky ražené roku 1807 ztratily patentem z roku 1811, který snížil bankocetle i měď na pětinu, prakticky veškerou hodnotu. Od roku 1816 se opět razily konvenční měděné krejcary a krejcar s letopočtem 1816 se se stejným letopočtem vyráběl až do roku 1850. Roku 1835, v roce císařovy smrti, se vídeňská mincovna přestěhovala do nové budovy Am Heumarkt.





