Mince Františka Josefa I.
Mince Františka Josefa I. pocházejí z téměř 68 let jeho vlády (1848–1916), během nichž monarchie vystřídala tři měny: konvenční, od roku 1857 rakouskou se zlatníkem o 100 krejcarech a od roku 1892 korunovou. Vedle rakouských typů se od roku 1868 razily i samostatné uherské mince, zejména v Kremnici.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Zlatník Františka Josefa I. byl vyražen roku 1862 v benátské mincovně. Averz nese portrét panovníka s vavřínovým věncem, reverz císařského dvouhlavého orla, nominál 1 FL a...
Stříbrné 2 guldeny Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
František Josef I. (1830–1916) se narodil na zámku Schönbrunn jako syn arcivévody Františka Karla a Žofie Bavorské. Císařem se stal jako osmnáctiletý 2. prosince 1848 v Olomouci, když za revoluce abdikoval jeho strýc Ferdinand I. Dobrotivý a otec se nástupnictví vzdal. Po porážce revoluce vládl zprvu neoabsolutisticky; k ústavní vládě se začal vracet až Říjnovým diplomem roku 1860.
Válka roku 1859, v níž u Solferina osobně velel, stála monarchii Lombardii; po porážce od Pruska u Hradce Králové roku 1866 přišla i o Benátsko a o vliv v Německu. Následovalo rakousko-uherské vyrovnání roku 1867, korunovace uherským králem a prosincová ústava. Českým králem se navzdory opakovaným slibům nikdy korunovat nedal.
Roku 1854 se oženil se sestřenicí Alžbětou Bavorskou. Rodinu stíhala neštěstí: mladší bratr Maxmilián, který přijal mexickou císařskou korunu, byl roku 1867 zastřelen, jediný syn Rudolf zemřel roku 1889 v Mayerlingu a císařovnu zavraždil roku 1898 v Ženevě italský anarchista. Po sarajevském atentátu roku 1914 vyhlásila monarchie válku Srbsku a konflikt přerostl v první světovou válku. Císař zemřel 21. listopadu 1916 na Schönbrunnu a nastoupil po něm Karel I. Rakouský.
Za jeho vlády skončila pražská mincovna; poslední českou mincí byl dvacetník z roku 1856 s mladistvým portrétem císaře. Od 1. listopadu 1857 nahradila konvenční a vídeňskou měnu rakouská měna se zlatníkem o 100 krejcarech, navázaná na mincovní smlouvu s německými státy, a roku 1892 měna korunová, v níž zlatník odpovídal dvěma korunám. Ze stříbra českých dolů razila Vídeň Příbramský zlatník 1875 a Kutnohorský dvouzlatník 1887. Užší výběr nabízejí zlatníky, koruny, stříbrné a měděné mince Františka Josefa I.; o jeho vládě podrobně píše článek František Josef I. – císař, který vládl téměř 70 let.





