Mince Františka Serafína z Ditrichštejna
František Serafín z Ditrichštejna (1570–1636) byl kardinál, olomoucký biskup a nejmocnější muž Moravy první poloviny 17. století, přezdívaný „moravský král“. Rádce čtyř habsburských panovníků získal roku 1608 pro olomoucké biskupy obnovené mincovní právo a po Bílé hoře spravoval zemi jako gubernátor.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
František Serafín z Ditrichštejna (1570–1636) se narodil v Madridu jako syn Adama z Ditrichštejna, diplomata ve službách Habsburků, a španělské šlechtičny Markéty z Cardony. Rodina se brzy usadila na Moravě, kde otec získal panství Mikulov. Nejmladšího syna čekala církevní dráha – studoval u jezuitů v Praze a poté v Římě, kde si ho oblíbil kardinál Ippolito Aldobrandini, pozdější papež Klement VIII.
Papež ho roku 1599 jmenoval kardinálem a téhož roku se Ditrichštejn stal biskupem olomouckým. Převzal zadluženou diecézi, postupně ji hospodářsky pozvedl a před zemským soudem prosadil biskupská práva včetně knížecího titulu a práva razit mince. Roku 1604 se stal kardinálem protektorem českých zemí a habsburských dědičných zemí, roku 1607 ho Rudolf II. jmenoval nejvyšším hofmistrem a prezidentem tajné rady. Byl rádcem Rudolfa II., Matyáše, Ferdinanda II. i Ferdinanda III. a hlavním prostředníkem ve sporu mezi Rudolfem a Matyášem. Pro své výsadní postavení si vysloužil přezdívku moravský král.
Za stavovského povstání ho moravští stavové internovali v Brně a zabavili mu majetek, kardinál však uprchl do Vídně. Po bitvě na Bílé hoře se vrátil jako gubernátor Moravy a vedl rekatolizaci země, která vyvrcholila vypovězením nekatolíků. S pražským arcibiskupem Arnoštem z Harrachu připravil Obnovené zřízení zemské a roku 1624 získal dědičný knížecí titul. Roku 1628 zrovnoprávnil před svým manským soudem češtinu s němčinou.
Ditrichštejn přestavěl mikulovský hrad na zámek, uvedl na Moravu piaristy, jimž roku 1631 založil v Mikulově první kolej mimo Itálii, a ve svém sídle shromáždil rozsáhlou knihovnu, kterou roku 1645 odvezli Švédové. Zemřel roku 1636 v Brně během zasedání zemského sněmu a pohřben byl v olomoucké katedrále.
